Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Přeskočit na hlavní obsah

Převody pozemků na obce považují starostové za extrémně složitý. Zbytečným nedorozuměním lze ale podle šéfa SPÚ předejít pochopením konkrétních situací a zákonných možností obou stran

Rozhovor s ústředním ředitelem Státního pozemkového úřadu Ing. Martinem Vrbou v dubnovém zpravodaji SMSKA. Zatímco v minulosti byly hlavním tématem komunikace mezi Sdružením místních samospráv ČR a Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) pozemkové úpravy, v poslední době se stále častěji dostává do popředí téma převodu pozemků z SPÚ na obce. Starostové považují proces za extrémně složitý, ačkoliv jim místní zástupci SPÚ chtějí vyjít vstříc. V praxi došlo např. k situaci, kdy byl SPÚ ochotný realizovat směnu, vyzval obec k nabídce protiplnění, avšak jeden nabízený pozemek odmítl, protože na místě již proběhly pozemkové úpravy, další odmítl proto, že na něm výhledově přichází v úvahu výstavba. Na dotazy, které vychází z nedávné praxe starostů, odpovídá ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.

Jak může obec postupovat v situaci, kdy chce obec vybudovat např. mateřskou školku a k vhodnému pozemku na jejím území má právo hospodaření SPÚ?

Ideální postup je takový, když zástupce obce vstoupí do jednání s místně příslušným krajským pozemkovým úřadem (KPÚ), který s využitím informačních systémů Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a dalších souvislostí vážících se k dané lokalitě je schopen vyhodnotit, jaký právní režim je s daným pozemkem spojen, zejména vyhodnotí, zdali je SPÚ nějak omezen v nakládání s daným pozemkem. Po tomto předběžném prověření doporučí některou z forem majetkoprávního vypořádání a rovněž se orientačně vyjádří k časové náročnosti uvedeného řešení.

SPÚ je organizační složkou státu, která s majetkem státu nakládá dle různých právních předpisů a je více než vhodné si předem nastínit všechny možnosti právních jednání. Majetek, který je ve veřejném rejstříku (KN) zapsán na listu vlastnictví (LV) číslo 10002, lze v rámci činností SPÚ pronajímat, převádět, prodávat, směňovat či užít v rámci pozemkových úprav. Pochopením konkrétních situací a zákonných možností obou stran se předejde zbytečným nedorozuměním. Zástupci měst a obcí následně mohou zastupitelstvo seznámit s navrženými možnostmi a následně vyhodnotit, jaká forma bude nejvhodnější pro řešení jejich potřeb.

Mateřská školka bývá zpravidla v územně plánovacích dokumentacích zahrnuta do ploch občanské vybavenosti, u kterých bohužel bezúplatný převod pozemku zákon nepřipouští. KPÚ může navrhnout řešení např. v podobě směny nemovitých věcí.


Jak to řešit, pokud na pozemku s právem hospodaření SPÚ stojí černá stavba, která narušuje vzhled či územní rozvoj obce?

Doporučujeme vstoupit do jednání s místně příslušným krajským pozemkovým úřadem, který prověří, zda se skutečně jedná o tzv. „černou stavbu“ nebo pouze o neoprávněně zastavěný pozemek. Tyto dva pojmy je třeba rozlišovat, protože oba mají jiné právní důsledky a jiné možnosti, jak situaci řešit. Dále je nezbytné prověřit, zda se jedná o stavbu ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví jiné osoby. V praxi není výjimkou roztříštěné vlastnictví, popř. spoluvlastnictví, a často není situace jednoduše řešitelná. Skutečnost, že stavba obci narušuje vzhled, není z hlediska předpisů pro nakládání s majetkem státu ze strany SPÚ nijak upravena, nezakládá tedy sama o sobě konkrétní možnost řešení. V případě, kdy obec zamýšlí aktivně řešit osud staveb, které z jejího hlediska narušují vzhled obce či její územní rozvoj, a pokud jsou tyto stavby na pozemcích v příslušnosti hospodaření SPÚ, může obec vstoupit do jednání s KPÚ ohledně majetkoprávního vypořádání a pozemek případně získat do svého vlastnictví.

Potřebné procesy jsou poměrně složité, zasadíte se o zjednodušení předmětné legislativy? Podle některých starostů by bylo vhodné např. zrušit zákon o velké privatizaci, který v části případů proces hodně komplikuje...

Složitost je subjektivní kategorie. Pokud jde o SPÚ, ten v zásadě nakládá s jemu svěřeným státním majetkem ve prospěch obcí podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, případně podle zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách, které jsou v gesci Ministerstva zemědělství. V těchto případech může SPÚ aktivně navrhovat změny, které postupy zjednoduší či zpřehlední, a také tak činí.

Pokud jde o jiné předpisy, kterými SPÚ (ale i jiné státní organizace) nakládají s majetkem státu ve prospěch obcí, jimiž jsou zejména zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či zákon č. 92/1991 Sb., „zákon o velké privatizaci“, ty jsou v gesci Ministerstva financí a SPÚ v případě jejich novelizací nemůže být iniciátorem, leč pouze připomínkovým místem.

Pokud jde o procesy, které jsou řízeny zákony v gesci Ministerstva zemědělství, nedomníváme se, že by byly zvlášť složité. Postupy podle předpisů, které jsou v gesci Ministerstva financí, nám nepřísluší hodnotit, nicméně postupy podle zákona o velké privatizaci (zákona č. 92/1991 Sb.) patří, dle zkušeností (nejen) SPÚ, mezi časově a administrativně nejnáročnější.  Při vší snaze o zjednodušení všech procesů nelze vyloučit, že určitá míra složitosti může být individuálně vždy pociťována. Zákony musí být totiž takové, aby na jedné straně zabránily nedůvodnému snižování rozsahu státního majetku, na straně druhé musí být dostatečně přesné a návodné, aby zajistily rovné posuzování žádostí různých subjektů. 

Podstatné však je, že města a obce mají v SPÚ partnera, který vždy posoudí individuální situaci každého žadatele tak, aby zvolený postup přinesl optimální řešení jak pro žadatele, tak i pro stát, což je podmínka, ke které musí SPÚ ze zákona vždy přihlížet. Po nalezení vhodného postupu následně SPÚ žadatele celým procesem provede, aby nedocházelo k nedůvodným časovým prodlevám a případným nedorozuměním.


Na koho se tedy mohou starostové obracet, pokud mají zájem o pozemek ve vlastnictví státu, s nímž hospodaří SPÚ?

Doporučujeme vždy vstoupit do jednání s místně příslušným krajským pozemkovým úřadem, do jehož územní působnosti daná nemovitost spadá. Doporučujeme navštívit webové stránky SPÚ, kde lze nalézt základní informace ohledně rozložení jednotlivých krajských pozemkových úřadů, včetně kontaktů, a případně i vhodné formuláře. Seznam kontaktů na konkrétní krajské pozemkové úřady je na tomto odkazu: Seznam kontaktů | Státní pozemkový úřad (spucr.cz)

Co když starosta odejde z první fáze jednání se SPÚ s nepořízenou? Existuje i jiný odbor SPÚ, například na centrální úrovni, nebo jiný úřad, na které by se mohl obrátit?

Ohledně majetkoprávního vypořádání ve smyslu převodů, prodejů, popřípadě směn je možné se obrátit na Odbor převodu majetku státu a ohledně nájmu, pachtu, věcných břemen se lze obrátit na Odbor správy majetku státu. Oba tyto odbory působí v rámci ústředí Státního pozemkového úřadu. Tyto odbory jsou rovněž metodickými garanty popsaných procesů, tvoří a aktualizují příslušné metodické pokyny a nastavují systémové postupy v rámci celé republiky. Přenesení nevyřešeného problému z úrovně KPÚ na úroveň ústředí SPÚ není pochopitelně zárukou změny stanoviska. Pokud KPÚ postupuje v rámci metodického vedení z ústředí, je pravděpodobné, že stanovisko ústředí potvrdí správnost postupu KPÚ. Ústředí tedy v zásadě může změnit stanovisko KPÚ, pokud by toto bylo výsledkem nějakého excesu.

Děkuji za rozhovor

Marie Machačová

Přílohy Poslední aktualizace
Časopis SMSka 04-2023
soubor pdfNové okno( PDF, 2.57 MB)
17.4.2023