Pozemkovými úpravami proti suchu
Státní pozemkový úřad (SPÚ) sehrává významnou roli při naplňování cílů Koncepce řadou svých aktivit. Za jednu z nejvýznamnějších z nich lze označit proces pozemkových úprav (PÚ), v rámci kterého jsou navrhována a následně realizována opatření vodohospodářská, protierozní či pro tvorbu životního prostředí. „Státní pozemkový úřad do současné doby vynaložil na pozemkové úpravy přibližně 22 miliard korun. Jen v tomto roce by to mohlo být kolem 1,7 miliardy korun," řekla ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová.
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jejich přístupnost a využití, vyrovnání hranic a vytvoření podmínek pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Po vypořádání pozemků dochází k postupné realizaci jednotlivých opatření, mezi která patří i polní cesty. Hlavním účelem jejich výstavby v rámci pozemkových úprav je zpřístupnění okolních pozemků jejich vlastníkům a zemědělsky hospodařícím subjektům. Neméně důležitým účelem je také zvýšení prostupnosti krajiny a odklonění provozu zemědělské techniky mimo zastavěnou část obce. Cesty jsou hojně využívány i k jiným účelům, napojují se na silnici a místní komunikace a umožňují tak obyvatelům obcí jejich využití za účelem rekreace a turistiky.
Konkrétní parametry, šířka či povrch jednotlivých polních cest vždy vychází z technických návrhů autorizovaných inženýrů -projektantů. Například volba povrchu polní cesty je závislá na řadě parametrů, jako jsou očekávané dopravní zatížení zemědělskou technikou, intenzita provozu, velikost svozné plochy, sklonové poměry vozovky a jiné. Cesty se proto musejí budovat z materiálů, které jsou odolné této zátěži a současně dobře udržitelné a celoročně sjízdné. Realizací zpevněných polních cest dochází i k vyloučení nebo omezení průjezdu zemědělské techniky zastavěnou částí obce a propojení sousedních obcí. V rámci zpracování projektové dokumentace je typ polní cesty předem projednán s příslušnými orgány životního prostředí, případně Agenturou na ochranu přírody a krajiny (AOPK).
U cest s plánovaným nižším dopravním zatížením je využíváno alternativních ploch, například pouze kolejové cesty (kryt z dílců), ale pouze v případě, že s nimi souhlasí orgány životního prostředí nebo AOPK. Cesty s krytem z vegetačních dílců lze využít pouze v omezeném rozsahu, spíše pro odstavné plochy. Návrhy polních cest jsou často správně doplněny příkopy na svedení vody do vodoteče, protierozními prvky či doprovodnou zelení, která má funkci půdo ochrannou i ekologickou. Státnípozemkovýúřad v rámci realizací opatření ke zpřístupnění pozemků doposud vybudoval téměř 3000 kilometrů polních cest, brodů, propustků, mostků atd.
V budoucích letech by měla být v rámci SPÚ upřena pozornost do suchem nejzranitelnějších oblastí ČR, které SPÚ vydefinoval v rámci Generelu vodního hospodářství krajiny ČR. Podle Maradové bude také potřebné se zaměřit na podporu realizací opatření zadržujících vodu v krajině. „Zpracovaná analýza ukázala, že celá polovina rozlohy České republiky je nadprůměrně ohrožena negativními účinky povodní a sucha, mezi extrémně ohrožené oblasti patří jižní Morava," připomněla Maradová.
Monitoring eroze zemědělské půdy, provozovaný SPÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, který byl za účelem navýšení ochrany zemědělské půdy v roce 2017 optimalizován, je další aktivitou naplňující cíle koncepce, sdělila ústřední ředitelka.
SPÚ se také podílí na provozu monitoringu zemědělského sucha v rámci systému Intersucho, který je vyvíjen Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovou univerzitou v Brně. Systém nabízí českým zemědělcům a lesníkům informace především o stavu sucha, ale také i předpověď a dlouhodobější výhledy včetně odhadů dopadů sucha na výnosy plodin.
V neposlední řadě se úřad bude zapojovat do modernizace a rozvoje zemědělských závlah, a to především v oblasti energetické náročnosti stávajících systémů či v oblasti podpory zajišťování dostatečných vodních zdrojů.