Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Rekonstrukce přídělů a komplexní pozemková úprava Pohořelice

Státní pozemkový úřad, Pobočka Břeclav zahájil komplexní pozemkovou úpravu (dále KoPÚ) v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou dne  13.7.2006. Hlavním důvodem pro zahájení pozemkové úpravy byla nutnost odstranění přídělového operátu v katastru nemovitostí a dokončení přídělového řízení spojeného s řízením scelovacím v daném katastrálním území.  Řešená plocha měla rozlohu 2358,49 ha. Zpracovatelem komplexní pozemkové úpravy byla  firma Geodis Brno spol. s r.o. ,hlavním projektantem pozemkové úpravy byl Ing. Jan Pokorný.  

Část intravilánu a extravilánu Pohořelic se nachází v území, které je při velkých vodách na řece Jihlavě pravidelně zaplavováno a dochází zde k velkým materiálním škodám na majetku fyzických i právnických osob. Jedná se o část na levém břehu řeky Jihlavy pod obcí Cvrčovice. Následkem toho dochází k soustředění vybřežených vod v prostoru nad ulicí Brněnská.

Pro ochranu města Pohořelice byla v roce 2007 zpracována studie protipovodňových opatření, kterou hradilo Město Pohořelice, a kterou vypracovala firma PÖYRY  ENVIROMENT ,a.s., Botanická  834 / 56 , 602 00 Brno, HIP: Ing. Jiří Janíček. Ve studii byly posouzeny celkem 3 varianty a následně byla vybrána k realizaci varianta č. 3. Navrhovaná protipovodňová opatření v Pohořelicích se v souvislosti s dokončenou komplexní pozemkovou úpravou dělí na část v intravilánu a část v extravilánu.

Délka ochranných hrází v intravilánu – 878m

Délka ochranných zídek v intravilánu – 589m

Délka ochranných hrází v extravilánu – 4683m

Délka ochranných zídek v extravilánu – 463m

V rámci řízení o komplexní pozemkové úpravě bylo dohodnuto s Městem Pohořelice, že část protipovodňové ochrany Města Pohořelice bude součástí plánu společných zařízení komplexní pozemkové úpravy. Navrhovaná protipovodňová opatření v Pohořelicích se rozdělila na část v intravilánu a část v extravilánu, ale vzájemně spolu vytváří jeden celek. Část protipovodňové ochrany v intravilánu majetkoprávně vypořádalo Město Pohořelice. Část v extravilánu byla součástí plánu společných zařízení a na plochu protipovodňových hrází přispělo svými pozemky Město Pohořelice, Pozemkový fond ČR a UZSVM. Následně byly pozemky pod hrázemi převedeny schválením rozhodnutí o komplexní pozemkové úpravě do vlastnictví  Města Pohořelice.

Pozemková úprava byla schválena rozhodnutími pozemkového úřadu, kdy rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv nabylo právní moci dne 21.11.2008 a pozemková úprava byla zapsána do katastru nemovitostí dne 16.12.2008. Po skončení pozemkové úpravy zadal Pozemkový úřad Břeclav vypracování realizačního projektu protipovodňové ochrany Města Pohořelice –  pro část v území řešeném pozemkovou úpravou (extravilán). Po provedeném  výběrovém řízení byla dne 24.8.2009 uzavřena smlouva o dílo na zpracování realizačního projektu se společností PÖYRY  ENVIROMENT ,a.s., součástí realizačního projektu na protipovodňovou ochranu města bylo i vypracování realizačního projektu na síť polních cest. Projektovou  dokumentaci  na realizaci polních cest vyhotovila firma AGROPROJEKT PSO s.r.o (subdodavatel PÖYRY  ENVIROMENT ,a.s.).

V rámci realizačního projektu staveb financovaného Státním pozemkovým úřadem byla navrhována protipovodňová opatření pouze v extravilánu města (v řešeném území pozemkovou úpravou), zbývající část v intravilánu byla součástí realizačního projektu stavby, který  financovalo Město Pohořelice.

Realizační projekt v části extravilánu řešil stavby k vybudování protipovodňových opatření v katastrálním území Pohořelice nad Jihlavou a Smolín. Zahrnoval ochranné hráze, hrázové propustě, nájezdy a přejezdy přes hráz, ochranné železobetonové zídky, mobilní hrazení, průlehy, vodní prvky, zpevněné a nezpevněné polní cesty, propustky a most. Účelem stavby bylo zajištění ochrany doposud neochráněné zastavěné i nezastavěné části města Pohořelice na levém břehu Jihlavy a jižně od zástavby před zaplavením při povodňových stavech v řece Jihlavě až do úrovně průtoku 100 – leté povodně. Vybudováním navrhovaných opatření bude zajištěna ochrana nemovitých věcí ve vlastnictví fyzických i právnických osob před zaplavením a tím se zabrání značným škodám, které při povodních vznikají. Opatření současně zajistí odvodnění zaplaveného inundačního území po opadnutí povodně.

Navrhovaná protipovodňová opatření byla v souladu s Generelem protipovodňových opatření Povodí Moravy. Dále byla v souladu s územním plánem města Pohořelice včetně jeho změn, plánem společných zařízení v rámci schválené komplexní pozemkové úpravy  v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou a studií PPO Pohořelice.

Navrhovaná protipovodňová opatření mají za účel zabránit rozlití povodňové hladiny z řeky Jihlavy do prostoru zástavby části Pohořelic nad ulicí Brněnská a převést vodu ze zatopeného území nad Pohořelicemi  inundačními mosty v ulici Brněnská a průlehem do prostoru za dálniční těleso. Opatření jižně od Pohořelic mají  jednak ochránit zástavbu na levém břehu Jihlavy pře vodami rozlitými do inundace a opačně zase urychlit odtok z inundačního území pomocí vodních prvků. Část opatření slouží pro zajištění přístupu k zemědělským pozemkům, pro zajištění přístupu na hráze v době povodně a přejezdům hrází v době mimo povodeň. Za účelem stavebního resp. vodoprávního řízení byla navrhovaná protipovodňová opatření rozdělena na vodohospodářskou a dopravní část.

Označení jednotlivých protipovodňových opatření bylo v realizačním projektu v souladu se značením dle Plánu společných zařízení KoPÚ Pohořelice nad Jihlavou a v souladu se značením dle zadání rozsahu prací.

Pro vodohospodářská  opatření byly navrženy následující stavební objekty :

SO 01  Ochranná hráz H1

SO 02  Ochranná hráz H2

SO 03  Ochranná hráz H3

SO 04  Ochranná hráz H4    

SO 05  Ochranná hráz H5

SO 06  Ochranná hráz H6 

SO 07  Ochranná zeď Z1

SO 08  Ochranná zeď Z2

SO 09  Ochranná zeď Z3

SO 10  Ochranná zeď Z4

SO 11 Průleh PR2

SO 12  Vodní prvek V23a, V23b

SO 13  Vodní prvek V25

SO 14  Vodní prvek V26

SO 15  Vodní prvek V7

SO 16  Mobilní hrazení na mostech M16, M17

SO 17 Přeložka el. nadzemního vedení VN

SO 18 Zemník s úpravami

 

SO 01  Ochranná hráz H1 -  mezi mostem 416-022 a inundačním mostem 416-021

Objekt navazuje na SO 02 Ochranná hráz na LB Jihlavy za mostem a SO 04 Ochranná PB hráz nad inundačním mostem  416-021 navržené v rámci intravilánu města. Délka hráze 421,07 m. Po km 0,214 vede trasa hráze v souběhu s navrhovanou přeložkou stávající vodoteče V23b . Konstrukce hráze je navržena zemní, homogenní z místních materiálů se zavazovacím ozubem, se šířkou koruny 2,0 m, sklonem návodního svahu 1:2,5 a vzdušného svahu 1:2. Koruna hráze je navržena v úrovni 0,30 m nad vypočtenou hladinou Q100. Hrázový přejezd v místě křížení s navrhovanou cestou HC 18 v km 0,367 bude zpevněný živičný, niveleta přejezdu navýšena o 50 cm oproti koruně hráze. Závory na koruně hráze budou umístěny v místech hrázových přejezdů a nájezdů na hráz.

 

SO 02  Ochranná hráz H2 - mezi inundačními mosty 416-021 a 416-020

Objekt navazuje na SO 05 Ochranná LB hráz nad inundačním mostem  416-021, které byly  navrženy v rámci intravilánu města a je ukončen v místě navázání na SO 07 Ochranná PB zeď nad inundačním mostem  416-020. Délka hráze 361.55 m. Parametry hráze stejné jako u H1.  Hrázový přejezd v místě křížení s navrhovanou cestou HC 18 v km 0,194.

 

SO 03  Ochranná hráz H3 - mezi inundačními mostem 416-020  a dálničním mostem

Objekt navazuje na SO 08 Ochranná LB zeď nad inundačním mostem  416-020 a je ukončen v místě navázání na silnici  II/416 v místě  nájezdu na dálniční most. Délka hráze 1 957,90 m. Konstrukce hráze – viz H1.  Hrázové přejezdy v místě křížení s navrhovanými  cestami  HC 19, HC 20 a VC79. Část hráze je navržena v k.ú. Smolín. Hráz kříží vodovod, kanalizační výtlak ze Smolína a  3 x  VTL plynovod. V místě křížení hráze s plynovodem bude třeba provést úpravy na stávajícím plynovodu dle požadavků správce vedení Jihomoravské plynárenské,a.s.. Stávající potrubí se obnaží a znovu zaizoluje.

 

SO 04  Ochranná hráz H4 - mezi dálničním mostem a mostem M13

Objekt navazuje na silniční těleso R-52  v místě u inundačního mostu M13  a je ukončen u staré komunikace silnice II/416. Délka hráze 498, 42 m. Parametry hráze –viz H1.  V místě navázání na komunikaci bude nájezd zpevněn. Součástí hráze je hrázová propust v místě křížení se stávající vodotečí. Část hráze se nachází v k.ú. Smolín.

 

SO 05  Ochranná hráz H5 - mezi silnicí  II/381 a PB hrází Jihlavy

Objekt navazuje na zemní těleso  železniční trati u silnice II/381 Pohořelice - Přibice a je ukončen u navrhované polní cesty  VC 22 u PB hráze řeky Jihlavy. Délka hráze 775,08m. Šířka v koruně hráze –  2 m,  sklon návodního svahu 1: 2,5, sklon vzdušného svahu 1: 2. Koruna hráze je navržena do úrovně hladiny Q5. Součástí je hrázová propust P-44 v místě křížení s přeložkou stávající vodoteče.

 

SO 06  Ochranná hráz H6 - mezi jatkami a dálnicí

Objekt navazuje na SO 08.1 Ochranná hráz podél jatek v rámci intravilánu města a je ukončen u dálničního tělesa. Délka hráze 652,65 m. Parametry hráze –viz H1. Jsou navrženy 2 nájezdové rampy pro přístup na korunu hráze, v místě křížení odvodňovacího příkopu podél rychlostní komunikace je navržen hrázový propust.

 

SO 07  Ochranná PB zeď Z1 - nad inundačním mostem 416-020

Objekt navazuje na SO 07 Ochranná PB zeď nad inundačním mostem  416-020 navržené v rámci intravilánu města a je ukončen v místě navázání na SO 02 Ochranná hráz mezi inundačními mosty 416-021 a 416-020. Délka zdi 176,57 m. Konstrukčně je zídka dle výšky typ A1,A2.A3 ze železobetonu C30/37 o šířce v koruně 0,5 m s převýšením 30 cm nad hladinu Q100. Pracovní spára mezi podkladním blokem a zídkou je těsněna plechem v úrovni terénu. Podkladní blok je osazen na podkladním betonu C12/15 tl. 10 cm  V místě křížení s navrhovanou cestou HC 18 bude mezi oběma zídkami most M5.

 

SO 08  Ochranná LB zeď Z2 - nad inundačním mostem 416-020

Objekt navazuje na SO 09 Ochranná LB zeď nad inundačním mostem  416-020 navržené v rámci intravilánu města a je ukončen v místě navázání na SO 03 Ochranná hráz mezi inundačním mostem 416-020 a dálničním mostem. Délka zdi 182,96 m. Konstrukčně je zídka dle výšky typ A2,A3 ze železobetonu C30/37 – viz Z1.  V místě křížení s navrhovanou cestou HC 18 bude mezi zídkami navrhovaný most M5. 

 

SO 09  Ochranná zeď Z3 - podél garáží

Objekt navazuje na SO 06.1 Ochranná zeď podél garáží a je ukončen v místě navázání na SO 06.2 Ochranná zeď naproti jatek navržené v rámci intravilánu města. Délka zdi 101,48 m. Součástí zdi je vynechaný otvor pro mobilní hrazení v místě křížení s navrhovanou HC 21. Konstrukčně je zídka typ A2- dále viz Z1.

 

SO 10  Ochranná zeď Z4 – u mostu přes Jihlavu 

Objekt navazuje na těleso stávajícího nájezdu na silnici II/416  je ukončen v místě navázání na SO 02 Ochranná hráz  na LB Jihlavy za mostem navržené v rámci intravilánu města. Délka zdi 64,66 m. Konstrukčně je zídka typ A4 – dále viz Z1.

 

SO 11 Průleh PR2 - od inundačního mostu 416-021 po dálniční most M14

Objekt navazuje na SO 10 Průleh u inundačního mostu 416-021 v rámci intravilánu města a je ukončen u zpevněného profilu dálničního mostu M14. Délka průlehu 680 m. Šířka ve dně 12 m, sklon svahů 1: 2 až 1: 8. Křížení s navrhovanou zpevněnou cestou HC 21 bude provedeno 2 kamennými brody. V místě křížení s nadzemním el. vedením VN bude třeba provést přeložku a navýšení betonového sloupu.

 

SO 12  Vodní prvek V23a, V23b – odvodňovací kanál

Odvodňovací kanál v lokalitě Svobodné zahrady. Jedná se o stávající odvodňovací příkop, který z důvodu navržené protipovodňové hráze H1 je místy přeložen. Délka příkopu 313,82 m. Konstrukčně je navržen lichoběžníkový tvar se sklony svahů 1: 1,5 a dnem o šířce 1 m se zatravněním. Pod stávajícím mostem M4 bude provedena oprava stávajícího opevnění.

 

SO 13  Vodní prvek V25 – odvodňovací příkop

Objekt řeší stávající odvodňovací příkop v souběhu s nově navrhovanou ochrannou hrází H5 od propustku P-41 po železniční most a nově navrhovaný odvodňovací příkop v úseku podél stávající komunikace II/381 Pohořelice – Přibice od železničního mostu po připojení na navrhovaný odvodňovací příkop V26. Délka příkopu 1316,06 m. Konstrukčně je navržen lichoběžníkový tvar se sklony svahů 1: 1,5 a dnem o šířce 1 m se zatravněním. Součástí objektu bude propustek P-41 pod polní cestou. Křížení s polní cestou podél žel. trati bude řešeno brodem o šířce 3 m a délky 14 m z dlažby z lomového kamene do betonu.

 

SO 14  Vodní prvek V26 – odvodňovací příkop

Objekt řeší nově navrhovaný odvodňovací příkop v souběhu s navrhovanými polními cestami VC14 a DC7. Objekt začíná u nově navrhovaného silničního propustku P-43 a končí u železničního mostu M26. Součástí objektu budou propustky P-45 pod nezpevněnou polní cestou VC 14 a propustek P-43 pod silnicí II/381. Délka příkopu 581,67 m. Za silnicí bude propustek navazovat na odvodňovací příkop, který nebude součástí této stavby.

 

SO 15  Vodní prvek V7 – odvodňovací příkop

Objekt řeší pročištění stávajícího odvodňovacího příkopu v souběhu s  navrhovanými polními cestami VC 25 a VC 26. Délka pročištění  354,92 m. Součástí objektu bude rekonstrukce stávajícího propustku P20.

 

SO 16  Mobilní hrazení na mostech M16, M17

Objekt řeší zabezpečení mostních otvorů na rychlostní komunikaci R52 proti přítoku vody z inundačního prostoru za dálnicí do úrovně hladiny Q100 pomocí mobilních hrazení. Jedná se o mostní otvor M16 (silniční most 52-046.1.2) š. 6,2 m na odvodňovacím kanálu V8 a o mostní otvor M17 (silniční most 52-047.3) o šířce 3,0 m na odvodňovacím kanálu V10. Je navrženo mobilní hrazení DPS 2000  - systém hliníkových sloupků a hradidel, uložených do bočních vodících prvků, kotevních desek a těsnícího prahu (výrobce ALU KÖNIG FRANKSTAHL). Zídky mobilního hrazení budou zavázány do násypu  silničního tělesa na vzdušné straně od zástavby.

 

SO 17 Přeložka el. nadzemního vedení VN

Stávající sloup (lom trasy) nadzemního vedení VN se nachází v trase navrhovaného průlehu PR2. V rámci objektu bude provedeno přeložení tohoto sloupu do prostoru mezi průleh a hráz H5 a současně bude provedeno jeho navýšení o 1 m z důvodu dodržení min. podchodné výšky pod vedením v místě křížení s navrhovanou hrází H5. Délka přeložky nadzemního vedení mezi sousedními sloupy bude 145 m.

 

SO 18 Zemník s úpravami

Pro zajištění zemního materiálu potřebného do hrází bude třeba vytěžit zeminu v zemníku. Jeho poloha byla vybrána po jednání se zástupci města  v místě bývalého těžebního prostoru cihelny na pozemcích města. V současné době s v jeho odtěžených částech nachází areál SÚS a betonárka firmy REGAN spol.s r.o.. V souběhu s hranicí plánované komunikace se odtěží zbývající část lokality na kótu 187,00 m.n.m. Objem vytěžené zeminy cca 22 000 m3 pokryje chybějící množství 17 000 m3 do hráze H3 a H4 a potřebné množství se zajistí i pro hráze budované v rámci intravilánu. Úpravy zemníku spočívají v odstranění křovin a náletových dřevin, sejmutí ornice a odstranění a znovuzřízení oplocení. Svahy zemníku se po vytěžení zeminy upraví, do předepsaného sklonu, zpětně se ohumusují a osejí.

  

Dopravní část protipovodňových opatření  zahrnuje následující stavební objekty, značení dle PSZ KPÚ:

Polní cesta HC 18

Polní cesta HC 19

Polní cesta HC 20

Polní cesta HC 21

Polní cesta VC 26

Most M5 (součást HC18)

 

Polní cesta HC 18

Hlavní cesta zpevněná kategorie P 4/30 jednopruhová s výhybnou o celkové délce 1 147,0 m s vozovkou s asfaltovým povrchem. Na obou koncích se připojuje na silnici II/416. V místě křížení hráze H1 a H2 jsou zpevněné hrázové přejezdy, na návodní straně hrází jsou pod cestou navrženy propustky P10 a P11. Hrázové přejezdy umožňují nájezd na korunu hráze.  Dále  cesta kříží ochranné zdi Z1 a Z2 po navrhovaném mostě M5, který je součástí objektu Jedná se o rámový propustek  11 x 8 m (3 rám. prop. 3x1,5 m).

 

Polní cesta HC 19

Hlavní cesta zpevněná kategorie P 4/30 jednopruhová s výhybnou o celkové délce 364,3 m  s vozovkou s asfaltovým povrchem. Křížení s hrází H3 je hrázovým zpevněným přejezdem s propustkem P12 na návodní straně hráze. Připojuje se na HC 18 a ukončena je navázáním na nezpevněnou polní cestu.

 

Polní cesta HC 20

Hlavní cesta zpevněná kategorie P 4/30 jednopruhová s výhybnou o celkové délce 615,2 m s vozovkou s asfaltovým povrchem. Křížení s hrází H3 je hrázovým zpevněným přejezdem s propustkem P13 na návodní straně hráze. Připojuje se na silnici II/416 a ukončena je navázáním na nezpevněnou polní cestu. Cesta vede v souběhu s vodovodem, kanalizačním výtlačným potrubím ze Smolína a kříží VTL plynovod.

 

Polní cesta HC 21

Hlavní cesta zpevněná, kategorie P 4/30 jednopruhová s výhybnou o celkové délce 700,0 m  s vozovkou s asfaltovým povrchem. Navazuje na silnici II/416a vede kolem garáží. Kříží ochrannou zeď Z3, v místě křížení je vynechán otvor pro osazení mobilního hrazení. V místech křížení s navrhovaným průlehem PR2 jsou navrženy brody z kamenné dlažby. Ukončena je za brodem s nájezdy na navazující vedlejších cesty VC29 a VC82.

 

Polní cesta VC 26

Vedlejší cesta nezpevněná, kategorie P 3,5/30 bez úprav, zpevnění je v délce 65,6 m, jehož součástí je nájezd na PB hráz Jihlavy,  způsob zpevnění je vozovka s asfaltovým povrchem. Součástí objektu jsou propustky P21 a P 53 v místě křížení s odvodňovacím kanálem V8.

 

Pozemkový úřad Břeclav předal vyhotovenou projektovou dokumentaci Městu Pohořelice a Město Pohořelice ji následně předalo Povodí Moravy s.p. k její realizaci.

 

Rekapitulace staveb polních cest realizovaných Českou republikou – Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem Břeclav a Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem:

 

Polní cesty HC 21 a VC 26 byly realizovány v září – listopadu 2012 firmou SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, cena stavebních prací činila 4 617 168 Kč včetně DPH, stavba byla financována Pozemkovým fondem ČR.

 

Polní cesty HC 18, HC 19 a HC 20 byly postaveny v průběhu roku 2014 ( březen – říjen) stavební firmou M-SILNICE a.s., OZ MORAVA , cena stavebních prací činila 7 227 464 Kč včetně DPH. Stavba byla financována z prostředků EU prostřednictvím Programu rozvoje venkova. 

 

Stavba polních cest měla  být původně započata až po vybudování protipovodňových hrází, které mělo realizovat POVODÍ MORAVY s.p. Vzhledem k tomu, že stavba hrází byla odsouvána a  nebylo možné ze strany investora  jednoznačně stanovit, kdy budou hráze postaveny, přistoupil nakonec projektově i finančně připravený pozemkový úřad k realizaci polních cest bez ohledu na termín realizace protipovodňových hrází. V průběhu výstavby musel řešit problém, jak provést stavbu cest v místech křížení s budoucími hrázemi. V úvahu přicházela varianta vynechání plochy v místech určených pro hráze a pokračování se stavbou polních cest až za územím budoucí hráze. Tato varianta nebyla přijata, protože vynechání plochy by představovalo velké riziko poškození zpevněného povrchu polních cest v přerušených úsecích a také by komplikovalo zemědělskou dopravu. Další varianta prozatímního uložení betonových panelů v místech křížení s budoucími hrázemi nakonec nebyla rovněž přijata. Jednak představovala zvýšení finančních nákladů na betonové panely a jejich uložení a také nezaručovala, že nedojde k poškození polních cest. Obě varianty by nebyly vhodné  ani pro pozdější budování protipovodňových hrází, protože nebylo možné zaručit, že pozemkový úřad zajistí dobudování cest přes hráze po jejich vybudování a rovněž Povodí Moravy odmítalo, že by dokončilo i cesty přes hráze a Město Pohořelice rovněž nemohlo dát do budoucna  příslib, že dostavění polních cest přes hráze zajistí.  

Nakonec byla celá problematika vyřešena tak, že v místech křížení  polních cest s budoucími protipovodňovými hrázemi, přes které měly polní cesty vést, byly vybudovány pouze v šířce potřebné pro stavbu polních cest „budoucí“ hráze  za dozoru POVODÍ MORAVY s.p., protože bylo nutné, aby hráze byly postaveny při dodržení všech technických parametrů hrází a správných technologických postupů  ( výškové parametry, hutnění…). Poté byla přes takto vybudované „malé“ hráze postaveny polní cesty podle projektové dokumentace  bez jakéhokoli přerušení. V terénu se tak vytvořily v místech budoucího křížení cest s hrázemi vyvýšená místa, přes která vedly zpevněné polní cesty s asfaltobetonovým povrchem včetně zábradlí. Zpočátku tato místa působila pro okolí zvláštním a nelogickým dojmem, později však uměle vybudované kopce do krajiny zapadly, i když zábradlí, oddělující polní cesty od neexistujících hrází, vzbuzovalo podivení. 

Jak bylo výše uvedeno, započaly 17.10.2016 stavební práce na dobudování protipovodňové ochrany města Pohořelice, práce by měly být dokončeny 17.4.2019. V současné době jsou již chybějící hráze mezi polními cestami vybudovány a plynule navázaly na části hrází, které vybudoval pozemkový úřad pod polními cestami. V terénu není  znatelné, že by mezi jednotlivými stavbami existoval  tříletý časový rozdíl, o čemž svědčí i přiložené fotografie z roku 2018. 

 

Ukázka realizace polních cest HC 18, HC 19 a HC 20 (rok 2014):

Ukázka realizace polních cest HC 18, HC 19 a HC 20.jpg

 

Ukázka realizace polních cest HC 21 a VC 26 (rok 2012):

Ukázka realizace polních cest HC 21 a VC 26.jpg

Ukázka realizace polních cest HC 21 a VC 26_2.jpg 

 

 

Část protipovodňové ochrany Města Pohořelice situovaná v intravilánu:

Předmětem popisované stavby je především výstavba ochranných hrází a ochranných zdí a zídek na obou březích řeky Jihlavy v úseku nad a pod silničním mostem situovaným přes řeku Jihlavu v Pohořelicích na ulici Brněnské a rovněž vybudování další větve odlehčovacího průlehu pod Pohořelicemi pro lepší odvádění inundovaných vod ze záplavového území nad Pohořelicemi do záplavového území pod Pohořelicemi. V místech křížení ochranných hrází s místními cestami a komunikacemi budou vytvořeny hrázové přejezdy s pozvolnými nájezdovými rampami dostatečně zpevněnými štěrkovanými vozovkami nebo polovegetačními tvárnicemi. Prostupy v ochranných zídkách v místech jejich křížení s místními cestami a s oplocením stávajících zahrad a zahrádek budou při povodních hrazeny mobilním hrazením.

 

Součástí projektované stavby jsou i opatření spojená s úpravami stávajících zařízení na kanalizační síti (jejich zvodotěsnění) v průtočných profilech stávajících odvodňovacích koryt a průlehů nad a pod inundačními mosty, situovanými přímo v zástavbě města v silničním náspu na ulici Brněnské a v záplavovém území pod silnicí, pro zabránění vniku povrchových vod do trubních stok a svodů a rovněž do kanalizačních šachet. V rámci těchto opatření bude provedena také výstavba uzávěrových šachet na výustních částech dešťové kanalizace, především na pravém břehu řeky Jihlavy v úseku nad silničním mostem tak, aby bylo zabráněno vniku říčních vod z řeky Jihlavy i při povodňových stavech.

 

V rámci samostatného stavebního objektu stavby je řešeno také zprůtočnění stávajícího koryta Smolínského potoka a průlehu v levobřežním okraji inundačního území řeky Jihlavy v podobě odstranění starého silničního mostu na trase původního silničního náspu silnice od Brna a Židlochovic do Pohořelic, Znojma a Mikulova (na ulici Brněnské) a rovněž vybudování zpevněného brodu přes koryto Smolínského potoka těsně nad starým mostem pro zajištění přístupu na přilehlé pozemky na levém břehu potoka.

 

Cílem protipovodňových opatření je co nejvíce snížit škody v důsledku zaplavování urbanizovaných oblastí. V tomto případě se jedná o intravilán Města Pohořelice. Některé objekty jsou zplavovány již vodami z řeky Jihlavy při průtoku Q20. Po dohodě s investorem jsou navržená protipovodňová opatření (PPO) řešena na úroveň ochrany proti vodám při návrhovém stoletém průtoku Q100 od řeky Jihlavy v hodnotě Q100 = 390 m3/s, přičemž se navrhuje převýšení korun ochranných prvků (hrází a zdí) o 30cm nad vypočtenými hladinami při Q100.

 

Účelem popisované stavby a následných navazujících plánovaných staveb obdobného charakteru v inundačním území na obou březích řeky Jihlavy nad a pod sledovanou lokalitou je především zvýšení stupně protipovodňové ochrany zástavby města Pohořelic až na stoletý průtok - Q100.

 

Popisovaná stavba je členěna ve sledované lokalitě na následující stavební objekty s ohledem na jejich charakter a funkci:

SO 01 – Ochranné hráze a ochranná zídka podél PB řeky Jihlavy

SO 01.1 – Ochranná hráz podél parku - délka 326m

SO 01.2 – Úprava terénu u spodního rybníka - délka 58m

SO 01.3 – Ochranná zídka podél rybníků – 238m

SO 01.4 – Ochranná hráz nad rybníky – délka 50m

SO 02 – Ochranná hráz na LB Jihlavy nad mostem – délka 40m

SO 03 – Ochranné zídky a hráze na LB Jihlavy po inundační most 416-021

SO 03.1 – Ochranná zídka na LB Jihlavy – délka 118m

SO 03.2 – Ochranná zeď v zahradách – délka 161m

SO 03.3 – Ochranná hráz na PB průlehu pod mostem 416-021 – délka 45m

SO 04 – Ochranná hráz na PB průlehu nad inundačním mostem 416-021 – délka 68m

 

Konečným investorem stavby (PPO intravilánu i extravilánu) je společnost Povodí Moravy, s.p., s finanční spoluúčastí Města Pohořelice. Realizací stavby byla pověřena, na základě výběrového řízení, společnost SYNER VHS Vysočina, a.s. Zahájení prací proběhlo 17.10.2016 a předpokládané dokončení prací je 17.4.2019. Celkové náklady stavby jsou cca 46 mil. Kč.

 

Fotografie z realizace PPO v roce 2018:

Fotografie z realizace PPO v roce 2018.jpg

 

Závěr

V katastrálním území Pohořelice nad Jihlavou byl sice před řízením o komplexní pozemkové úpravě schválen Generelem protipovodňových opatření Povodí Moravy a Město Pohořelice mělo platný územní plán s návrhem protipovodňových opatření, ovšem tyto dokumenty neřešily vlastnická práva k pozemkům. Existoval zde problém, který tkvěl v neuspořádaných právních vztazích k pozemkům. V Pohořelicích nad Jihlavou došlo po II. světové válce podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.  ke konfiskaci více než 90% zemědělského majetku. Zemědělské nemovitosti byly následně přiděleny přídělcům podle dekretu prezidenta republiky č.28/1946 Sb. V letech 1946-48 byl zpracován pro k.ú. Pohořelice nad Jihlavou grafický přídělový plán, v němž byly vytvořeny nové parcely, přičemž pozemky subjektů, jejichž majetek nepodléhal konfiskaci,  byly sceleny. Řízení přídělové bylo spojeno s řízením scelovacím nejdříve podle Vládního nařízení 171/1940 Sb. později podle zákona 47/1948 Sb. Nově navržené pozemky měly být vytyčeny, zaměřeny a stabilizovány. Vytyčení ani stabilizace lomových bodů nebyla provedena  a proto přesnost grafického přídělového plánu, který byl zpracován v měřítku 1 : 5000, byla velmi nepřesná, na styku mapových listů činila řádově až desítky metrů. Nepřesnost právních vztahů k pozemkům zvyšovala i skutečnost, že u některých subjektů, které nepodléhaly konfiskaci, nebyly uvedeny pozemky podle grafického přídělového plánu, ale tito vlastníci měli evidovány ve vlastnictví stále pozemky, jejichž původ byl v pozemkovém katastru (PK), u těchto pozemků byla později vyznačena pozemky „geometricky a polohově neurčeno.“ Od roku 1964 po přijetí zákona 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí byly vytvořeny nové pozemky mající původ v evidenci nemovitostí (EN) a to často bez ohledu na skutečnost, že se „pod nimi“ nacházely pozemky mající původ v grafickém přídělovém plánu.  Od roku 1993 po nabytí účinnosti zákona 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí byly na základě geometrických plánů vytvářeny pozemky katastru nemovitostí (KN). Před ukončením komplexní pozemkové úpravy existovaly v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou všechny druhy pozemků – GPP (těch byla většina), PK, EN a KN. provádět výkupy pro investiční výstavbu bylo téměř nereálné. Nabytím právní moci rozhodnutí o výměně či přechodu vlastnických práv bylo v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou vytvořeno jednovrstevné mapové dílo – digitální katastrální mapa (DKM). Navíc byly v rámci tvorby plánu společných zařízení (PSZ) pro společná zařízení (prvky PPO) určeny pozemky ve vlastnictví Města Pohořelice.

Z výše uvedeného plyne, že činnost pozemkového úřadu byla zásadní pro zahájení přípravy projektové dokumentace  ke stavebnímu řízení a výstavbě jednotlivých prvků PSZ.

V neposlední řadě  upozorňujeme i na využití různých zdrojů financování – fondy EU, VPS (veřejná pokladní správa), na základě rozhodnutí Sněmovny PČR prostředky Pozemkového fondu ČR a také přispění Města Pohořelice.