Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPU

Přeskočit na hlavní obsah

Veselé Velikonoce

S každým příchodem jara přicházejí i tradiční svátky oslavující nový život a všechno s ním spojené. Velikonoce. Pro věřící se jedná o nejdůležitější svátky v roce, pro ostatní o milou tradici, která se předává z generace na generaci.

Celý pašijový týden vychazí na našem Facebooku vše, co je spojené s velikonočními tradicemi:

Týden před Velikonoci začíná období, které se označuje jako pašijový týden. Během něho si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení.
Ruku v ruce s křesťanskou symbolikou jdou i pohanské zvyky, které se vztahují i k Modrému či Žlutému pondělí, které představovalo začátek jarního úklidu v domácnostech.
O víkendu jsem v rámci akce Ukliďme Česko uklidili přírodu a dnes se vrhneme na domácnosti.
Používáte ekologicky šetrné čistící prostředky nebo se inspirujete triky našich babiček?

 

Pašijové úterý také bylo ve znamení úklidu.
Říkalo se mu Šedivé úterý a uklízelo se a vymetaly se pavučiny z koutů.

Ovšem pavouci se nezabíjeli - naši předkové věřili, že nosí štěstí a fungují jako přírodní insekticid. Když vyhazujeme pavouka zpátky do přírody, je to něco podobného, jako bychom ho zašlápli. Naprostá většina pavouků se vylíhne u nás doma, nejsou na život venku připravení, a tak hynou.

Co děláte s pavouky u vás doma? Necháváte je žít?


Větší roli v pašijové týdnu však hraje Škaredá nebo také Sazometná středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek.
Sazometná proto, že se v ten den vymetaly saze z komína.
O tomto dnu se sice uklízí, ale přesto bychom se neměli škaredit.
Podle jedné lidové pověry by se totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce.
P.S.: Víte, že dnes má svátek Balbína? Jedna z pranostik praví: O svaté Balbíně je už u nás po zimě.

Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Křesťané všech denominací si připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie.
Lidé se na Zelený čtvrtek v minulosti omývali ranní rosou. Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě a seje se len a hrách.
Podává se hlavně zelené jídlo, které obsahuje zelené jarní byliny, například kopřivy, špenát, pažitka, řeřicha a podobně. Z kopřiv se na Zelený čtvrtek peče velikonoční nádivka. Vaří se také zelené polévky. Zelené bylinky mají přinést člověku zdraví po celý rok.
V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky přecházejí do Říma. Znovu se zase ozvou až o Bílé sobotě.
Otázka pro vás: dáváte do velikonoční nádivky kopřivy?
 
V křesťanském kalendáři je Velký pátek součást Svatého týdne a velikonočního tridua. Tento den je připomínkou utrpení (pašijí) a smrti Ježíše Krista na kříži ve 3 hodiny odpoledne.
V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami.
V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím - ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.
V mnoha státech v tento den děti hledají po zahradách schovaný poklad - velikonoční vajíčka.
 
Bílá sobota je součást Svatého týdne - druhý den velikonočního tridua a připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.
Vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.
Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.
Než zapadlo slunce, ještě platil půst. Proto se k obědu jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek.
Dochovalo se několik pranostik:
  • Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
  • Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště. 
 
Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista.
Hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.
Pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se a hodovalo, dívky barvily vajíčka, a to už od východu slunce.
Co se na Velikonoční neděli jedlo? Především posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka.
V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že “dáte-li kus mazance, dostanete mládence”. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Každý mazanec by na sobě měl mít správně křížek.
 
Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.
Pondělí už pak patří hlavně světským oslavám a částečně navazuje i na předkřesťanskou dobu a její zvyky a tradice spojené s příchodem a oslavou jara.
Tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.
K snídani se jí beránci, mazance nebo také velikonoční jidáši.
K obědu se podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky.
Pokud chlapci přijdou koledovat po dvanácté hodině dopoledne, dívky je mohou polít vodou.

PŘEJEME VÁM VESELÉ VELIKONOCE!

 


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace