http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/217411058060809

Moderátor: "Tak to je dnešní rozhodnutí ústavního soudu. Teď pojďme pro reakci. Václav Kohlíček, ředitel sekce majetku státu ze Státního pozemkového úřadu, dobré dopoledne přeju."

 Václav Kohlíček: "Dobré dopoledne."

 Moderátor: "Proč pozemkové úřady postupují při výpočtu té finanční náhrady za nevydané  pozemky  v rámci  restitucí  podle předpisů z 90. let?"

 Václav Kohlíček: "Vztahuje na to zákon. Soudy nižších instancí i toto zmínily, že vlastně paragraf 16 odst. 1 zákona o půdě, kterým se řídí poskytování finančních nebo peněžitých náhrad, odkazuje přes paragraf 28 a) na oceňovací předpis z roku 1990, je to ta vyhláška 316 z roku 1990. A my se při poskytování náhrad řídíme zákonem."

 Moderátor: "Ústavní soud teď precedentně rozhodl, že takový postup není v pořádku. Slyšeli jsme předsedu Ústavního soudu, ten použil slovo absurdní. Ústavní soud, byť v konkrétní kauze, ale precedentně řekl, že náhrada musí být rozumná a přiměřená, že to nemusí být zcela tržní cena, ale náhrada, která nebude výsměchem a jenom symbolikou. Co to znamená pro vaše další rozhodování?"

 Václav Kohlíček: "Těžko říci. Z těch kusých informací, které teď máme, protože nás samozřejmě čeká studium toho nálezu a i z toho, co řekl pan předseda Ústavního soudu vyplývá, že by to mělo být povinností justice. Čili v podstatě je zde Státní pozemkový úřad jako správní orgán, jako orgán, který až dosud stahoval ceny restitučních nároků a i to vypořádávání, a my dnes slyšíme, že orgány justice by měly stanovovat nějakou rozumnou výši té náhrady, která by měla oprávněným osobám býti, býti poskytnuta. Je tady určitá paralela z roku 2009, kdy Nejvyšší soud rozhodl v tom smyslu, že je věcí soudů, zda ochrání legitimní očekávání oprávněných osob, stran poskytnutí náhradních pozemků tím, že si dotčené osoby budou žalovat konkrétní pozemek, který jim pak bude soudem vy, vydán. Nicméně tehdejší pozemkový fond jako právní předchůdce Státního pozemkového úřadu tuto možnost neměl. Ten se musel dále držet litery zákona a konat veřejné nabídky pozemků. Čili já očekávám, že tady může být nějaká paralela mezi tím. Čili je otázka o prostudování toho nálezu Ústavního soudu, jak budou rozdělené kompetence mezi Státní pozemkový úřad a mezi, mezi orgány justice."

 Moderátor: "Nezbavujete se tak povinnosti postupovat rozumně a spravedlivě? Nepřevalujete ten horký balvan jednoduše ze státního úřadu na soudy?"

 Václav Kohlíček: "Tak může to tak v tuto chvíli vypadat, ale jak říkám. Je to, je to poměrně nová věc. To musíme prostudovat. Samozřejmě, může to mít dopady, může to mít dopady, které už si dnes dokážeme představit. Dopady do, do ekonomiky, do rozpočtů..."

 Moderátor: "Tomu rozumím, ale předpokládám, že postupovat spravedlivě vyplývá i obecně ze správních předpisů, kterými jste vázáni. Nebo ne?"

 Václav Kohlíček: "Zákon o  půdě,  který řídí proces  restitucí  obsahuje jakousi preambuli, kde se hovoří o zmírnění některých majetkových křivd. Hovoří se o úplném odstranění a všech majetkových křivd. Čili jde o to, jaké jsou, jaké jsou podmínky, podmínky státu, co si stát může dovolit, kam až může jít, kdo bude stanovovat tu hodnotu, jestli se budeme bavit o ceně, o ceně obvyklé. Tady zaznělo, že ta náhrady nemusí jít až k ceně tržní. Pak si samozřejmě musíme položit otázku, kde se pohybujeme. Máme cenu zjištěnou, máme cenu obvyklou, cenu trží, čili v podstatě bude to, zaslouží si to už nějakou právní analýzu."

 Moderátor: "Ten stávající postup, striktně podle litery zákona, ovšem z roku 91 nebo těch předpisů z 90. let, je to spravedlivé?"

 Václav Kohlíček: "Upřímně, žádné tyto restituce nejsou spravedlivé. Protože všechno je to jenom náhrada, je to, je to zmírnění křivd. Je to, je to náhrada..."

 Moderátor: "Tomu rozumím, ale ty restituce a jejich pravidla byly stanoveny v 90. letech. Není chyba asi restituentů, že se ty případy táhnou tak dlouho. Tak není to na odpovědnosti právě třeba Pozemkového úřadu a restituenti právě kvůli pomalému postupu státních úřadu tratí?"

 Václav Kohlíček: "Je nezbytná, nezbytná aktivní účast oprávněných osob při vypořádání restitučních nároků. Samozřejmě ta primární restituce je  restituce  vydáním, vydáním toho původního  pozemku.  Já tady mám nějaká čísla, kdyby vás zajímala, přes milion, 1 778 tisíc hektarů..."

 Moderátor: "K tomu se určitě dostaneme. V tuto chvíli mě zajímá to, zda to je spravedlivé a zda vnímáte i tu určitou spoluvinu státu na tom pomalém postupu."

 Václav Kohlíček: "Spoluvina stá, spoluvina státu. Můžeme se bavit o spoluvině státu v případě, kdyby liknavost nebyla v řadě případů na straně oprávněných osob. My proti jejich vůli jim nemůžeme poskytnout nějaké plnění. Vždy musíme mít protistranu, která nás požádá o náhradu buď formou náhradního pozemku, nebo finanční náhrady a pak tuto náhradu můžeme my poskytnout."

 Moderátor: "Ve kterých případech dochází právě na tu finanční náhradu? Nikoliv tedy na náhradu naturální v podobě toho náhradního pozemku."

 Václav Kohlíček: "To je, to je složitější, složitější proces. Samozřejmě do roku 2006 o tuto finanční náhradu žádaly především původní oprávněné osoby, ty, které vlastně neměly zájem o to, získat, získat náhradní pozemek. Ono také v průběhu doby od 90. let, jak cena půdy roste a lidé si uvědomují různým způsobem rostoucí hodnotu, hodnotu půdy, tak vlastně v těch, v těch, v té první polovině 90. let zde byl zájem spíše o tu, o to finanční vypořádání a postupem doby, kdy si lidé uvědomili cenu půdy, tak vlastně zeslábla ta snaha získat, získat peněžitou náhradu a spíše se zaměřit na náhradní pozemky. Od roku 2006, kdy vlastně začala prve platit první tzv. restituční tečka, vlastně poskytnutí finanční náhrady nebo peněžité náhrady byla jediná možnost, jak vypořádat, jak vypořádat restituenty, kteří měli restituční nárok koupený. Tedy nebyli původními restituenty ve vztahu k tomu, k tomuto nároku."

 Moderátor: "Tady v tomto případě to ovšem byly, tuším, dědičky nebo přímo ony restituentky. Zeptám se jinak. Má stát vůbec zájem hledat pro restituenty tu variantu náhradního pozemku?"

 Václav Kohlíček: "Určitě. Pozemkový fond ČR a Státní  pozemkový  úřad realizovat v, od počátku své činnosti řadu  restitučních  nabídek. Od roku 98 jsme vyhlásili 83 kol veřejných nabídek, kde jsme nabídli přes 133 tisíc hektarů, které byly v úhrnné hodnotě 8 mld., 8 mld. korun. Tzn. pokryly by hodnotu těch, těch restitučních nároku, které jsou zhruba v této, v této výši 8 mld. korun."

 Moderátor: "A aktuální rozhodnutí? Většina jde ve prospěch finančních náhrad anebo náhradních pozemků?"

 Václav Kohlíček: "Většina jde ve prospěch, ve prospěch náhradních pozemků, respektive větší zájem, protože musíme si vždycky uvědomit, jak ten proces vypořádání restitučních nároků vlastně je na samém počátku. Oprávněná osoba se na nás obrací s tím, že chce buď náhradní pozemek, anebo nás vyzve k poskytnutí peněžité náhrady. Je to v jejich rukách. V případě, že máme nějakou množinu osob, které mají ve vypořádání restituční nárok, pak jsou to lidé, kteří, samozřejmě, můžou to být lidé, můžou to být lidé, kteří neuspěli ve veřejných nabídkách, protože byl zájem více, více subjektů o, o pozemek nebo více oprávněných osob o pozemek. A oni neuspěli. Ale v řadě případů nebo v drtivé většině případů jsou to osoby, které neprojevily zájem o náhradní pozemek."

 Moderátor: "Ještě poslední věc. Kolik těch  restitučních  případů, co se  půdy  týče, zbývá ještě k dořešení?"

 Václav Kohlíček: "Je to minoritní záležitost. Jak jsem říkal, přes 8 mld. restitučních nároků jsme evidovali na samém počátku a nyní zbývá k vypořádání necelá půl miliarda 477 milionů korun restitučních nároků je dosud nevypořádaných. Ovšem byla by chyba si to, ten proces vnímat tak, že oprávněná osoba je buď vypořádaná nebo nevypořádaná. Některé restituční nároky jsou v takových výších, kdy to vypořádání trvá delší dobu a oprávněné osoby se v průběhu několika let usilují o vydání, o vydání vícera  pozemků  a dochází i ke kombinacím. Oprávněné osoby, které část  restitučních  nároků mají vypořádanou náhradními  pozemky,  zbylou část  restitučního  nároku si nechají proplatit."

 Moderátor: "Tak já vám děkuju, přeju hezký den."

 Václav Kohlíček: "Děkuji vám."