"Hlavním cílem návrhu zákona je umožnit prostřednictvím těchto úprav uspořádat pozemky tak, abychom obnovili ekologickou stabilitu krajiny. Současně s tím také realizovat například vodohospodářská a protierozní opatření nebo krajinné prvky, která k této obnově budou sloužit," řekl ČTK ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Změny zákona podle něj lépe umožní vyrovnat se s klimatickými a hydrologickými extrémy jako jsou sucho nebo povodně. Podle důvodové zprávy k zákonu to zatím není možné, ačkoliv to vodohospodářské studie doporučují.

Nad propojením úprav bude dohlížet ústředí Státního pozemkového úřadu. "Ústředí posoudí a vyhodnotí v kontextu s regionálními potřebami a průzkumy terénu důvodnost a účelnost spojení více celých katastrálních území do obvodu pozemkových úprav," dodává zpráva.

Návrh také uvádí, že pokud obec po dokončení společných zařízení získá státní majetek, nesmí jej prodat soukromníkovi bez souhlasu ústředí. "Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky o zákazu zcizení," dodává novela. O nutnosti zaměření pozemkových úprav na zadržování vody v krajině mluvil ministr již předloni v létě na jednání platformy pro boj proti suchu.

Pokud vláda a Parlament novelu schválí a prezident ji podepíše, začne účinkovat prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení zákona.

Změna klimatu v budoucnu ještě více ovlivní i ČR. Například podle dřívějšího vyjádření Zdeňka Žaluda z Mendelovy univerzity v Brně bude přibývat období sucha a tropických dní. Kromě sucha se ale Češi podle něj musí připravit i na častější extrémní dešťové srážky, krupobití, povodně či vichřice. Častější budou tropické dny. Zatímco nyní jich na jižní Moravě meteorologové ročně evidují v průměru deset až 15, do roku 2050 jejich mělo být 35.