Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPU

Přeskočit na hlavní obsah

Je třeba víc peněz na úpravu krajiny postižené suchem, říkají starostové

MF Dnes, 28. 7. 2019: Starostové v Plzeňském kraji se domnívají, že pokud by se lány rozdělily na menší pole, voda by se ve vyprahlé krajině lépe zadržela. Chybí ale pozemkové úpravy, díky kterým by se záměry mohly realizovat. Úředníků je na pozemkovém úřadu málo a ti stávající práci nestíhají. A na pozemkové úpravy kolektivizací zničené krajiny chybí peníze.

Heslem starostů v Plzeňském kraji se staly takzvané komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), díky kterým se má dát krajina do pořádku. Volají po navýšení finančních prostředků na projektování a hlavně úpravu krajiny, kam patří třeba budování polních cest s alejemi, které mají sloužit jako zábrany proti erozi.

Patří sem i nádrže, které mají bránit povodním a mají také zadržovat vodu v krajině.

Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje zaslalo proto v uplynulých dnech dopis ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi, kterého žádá o personální posílení pobočky Státního pozemkového úřadu Plzeňského kraje a o případné navýšení finančních prostředků na KPÚ. Ty má v katastru zapsáno jen přes 60 procent obcí v kraji.

„V pohraničí jsou totiž pozemkové majetkové evidence v nejhorším stavu, takže úpravy jsou zde pracnější, navíc Státnímu pozemkovému úřadu v našem kraji ubývají pracovníci, proto žádáme ministra o pomoc,“ sdělil starosta Dobřan Martin Sobotka.

Příkladem toho, jak jsou na tom obce při realizaci úprav krajiny, je Olešná, která patří pod Němčovice na Rokycansku. Jedenáct let tam trvalo, než se komplexní pozemkové úpravy dostaly na papír a následně do katastru nemovitostí.

„Z dvaceti vyprojektovaných polních cest se u nás loni udělaly ale jen dvě, na ostatní prý nejsou peníze, dozvěděl jsem se na Státním pozemkovém úřadu,“ posteskl si předseda Sdružení místních samospráv v Plzeňském kraji a starosta Němčovic Karel Ferschmann. „Pokud se nebude v krajině budovat cestní síť, která rozdělí lány na menší pole, boj s erozí nezačne,“ dodal.

V Olešné je suchý poldr, není do něj svedená voda

V Olešné se navíc vybudoval za tři a půl milionu korun suchý poldr, ale neudělalo se to hlavní, do poldru se nesvedla voda z celého povodí nad obcí.

„Když jsem chtěl, aby to Státní pozemkový úřad dodělal, řekli, že peníze musí zbýt i na jiné obce,“ vylíčil Ferschmann, který odhadl, že jen v Olešné by na dokončení projektu potřebovali kolem 50 milionů korun.

Jisté je ale to, že přestože se zde udělala jen malá část toho, co by bylo potřeba, jiné obce jsou na tom mnohem hůř. Nezačalo se tam totiž ani projektovat.

„Přitom kdyby ve všech obcích byly komplexní pozemkové úpravy hotové a krajina se tak přiblížila stavu před kolektivizací za komunistického režimu, stát by nemusel řešit současné problémy se suchem či povodněmi,“ míní Ferschmann.

Mluvčí Státního pozemkového úřadu Lenka Růžková uvedla, že v katastru nemovitostí má KPÚ zapsané 302 obcí Plzeňského kraje, což je přes 60 procent.

„S realizací navržených opatření začalo s pomocí pozemkového úřadu 262 obcí,“ uvedla Růžková s připomínkou, že obcí může být víc, protože opatření mohou provádět i samostatně. Na otázku, kolik bude na tyto projekty potřeba v kraji peněz, odpověděla, že se to nedá odhadnout.

Lubor Pekarský, předseda západočeské pobočky Českomoravské komory pro pozemkové úpravy připomněl, že potřebné změny krajiny jsou hotové zhruba na pětině území Česka, to znamená ve 2 400 katastrálních územích z celkového počtu 12 tisíc.

Pekarský: v minulosti se pro zadržování vody udělalo málo

„Obecně se dá říci v souvislosti se současnou společenskou poptávkou po zadržování vody v krajině, že se pro to v minulosti udělalo málo a počty realizací odpovídají přiděleným financím,“ řekl Pekarský.

Upozornil na to, že Státní pozemkový úřad v programovacím období 2014 až 2020 obdržel z EU v rámci Programu rozvoje venkova 3,2 miliardy korun dotačních prostředků na KPÚ.

„Peníze bohužel již v předstihu vyčerpal, proto se nyní snaží získat další prostředky z jiných dotačních programů,“ popsal Pekarský.

A co se za peníze dosud vybudovalo? „Za posledních šest let byly dokončeny návrhy pozemkových úprav v celkem tisícovce katastrálních území. Některé navržené stavby cest či nádrží jsou již hotové nebo se nyní dokončují prostřednictvím Státního pozemkového úřadu,“ uvedl Pekarský.

Ten si myslí, že pokud obce nebudou aktivní a nebudou tlačit na politiky, aby se navýšily finance na úpravy krajiny, nikdo to za ně neudělá.

„Jinak se krajina do pořádku nedá. Smutné je, že se její stav neustále zhoršuje a opatření, která jsou jen na papíře, jí nepomohou,“ konstatoval Pekarský.

Že návrhy nezůstanou jen na papíře, doufá i Martin Sobotka, starosta Dobřan, kde jsou teprve před projektováním změn v krajině. S projektem pak musí souhlasit 65 procent vlastníků pozemků na daném území, jinak se s budováním cest či vodních nádrží mohou rozloučit.

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace