Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPU

Zapojte se i vy do boje proti erozi

Praha, 19. 3. 2019, aktualizováno 25. 2. 2020: Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství a hlavním přírodním zdrojem, bohužel však neobnovitelným. Poskytuje nám nejen obživu, ale zastává i mnoho dalších funkcí. Je ovšem ohrožena mnoha faktory, kde řada z nich může být vyvolána činností člověka. To vede ke snižování produkční a mimoprodukční schopnosti půdy. Jedním z nejrozšířenějších degradačních faktorů znehodnocujících zemědělskou půdu v České republice, je eroze, především ta vodní. Následkem erozních událostí dochází nejen ke škodám na veřejném i soukromém majetku, ať už se jedná o poškození silnic či staveb, zanesení pozemků či znečištění vodních útvarů půdními částicemi, ale škody jsou způsobeny i na samotném zemědělském pozemku vlivem snižování jeho úrodnosti.

Nejúčinnější ochranou je vždy ta preventivní. V České republice je ochrana půdy řešena především nastavením systému dotací, jež jsou podmíněny dodržováním konkrétních pravidel hospodaření na zemědělské půdě. Dalším preventivním nástrojem je zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jež mimo jiné stanovuje, jaké chování k ZPF je na základě důkladného prověření postižitelné sankcemi. Sankce jsou však vázány prováděcí vyhláškou, která v současné době, bohužel, zatím neexistuje. Nejzásadnější roli hraje zemědělská praxe, v této oblasti je tedy rozhodující uživatel zemědělské půdy a jeho zodpovědný přístup k tak cennému zdroji jako je půda.

V případě, kdy existuje preventivní systém, je také vhodné sledovat účinnost tohoto systému v praxi. V oblasti eroze půdy byl za tímto účelem zřízen Monitoring eroze zemědělské půdy.

 Monitoring eroze zemědělské půdy

Monitoring eroze zemědělské půdy byl spuštěn v roce 2012 na základě příkazu č. 15/2012 ministra zemědělství pro monitoring eroze zemědělské půdy. Jedná se o společný projekt Státního pozemkového úřadu (dále SPÚ) a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (dále VÚMOP), sloužící k hlášení, evidenci a vyhodnocování erozních událostí. Prostřednictvím tohoto nástroje jsou zajišťovány informace a relevantní podklady o rozsahu problému s erozí zemědělské půdy, příčinách tohoto stavu, správnosti zacílení stávajících politik v oblasti ochrany půdy a účinnosti některých protierozních opatření. Následně jsou takto získané podklady prezentovány formou webového portálu „Monitoring eroze“ a dále využívány při návrzích účinných protierozních opatření v procesu pozemkových úprav či jako informativní zpětná vazba při nastavování nových politik a optimalizaci nových opatření v této oblasti.

 Jak to funguje v praxi

Monitoring eroze zemědělské půdy se řídí svým vlastním metodickým postupem z roku 2016 (ke stažení na me.vumop.cz).

Prvním zásadním krokem je to, aby si erozní události v krajině někdo všiml a její existenci nahlásil na příslušnou pobočkou SPÚ. Nahlásit erozní událost může kdokoliv (státní správa a samospráva, fyzické osoby a další). Pověřený pracovník SPÚ provede do 3 dnů od nahlášení terénní rekognoskaci na místě vzniku erozní události, ke které v případě potřeby přizve další účastníky, a poté neprodleně zaznamená zjištěné informace do databáze. Ve spolupráci s VÚMOP jsou dále doplněny další chybějící informace nezbytné pro pozdější vyhodnocování. Jednou ročně (vždy ke konci roku) probíhá vyhodnocení zaznamenaných erozních událostí v daném roce formou závěrečné zprávy, která je dostupná na webovém portálu „Monitoring eroze“ (https://me.vumop.cz/).

Hlavní role všech hlavních zúčastněných stran jsou popsány v následujícím schématu:

eroze.png

V případě požadavku SPÚ mohou být také pro vybrané erozní události zpracovány ze strany VÚMOP Podrobné analýzy. Ty danou situaci podrobně analyzují jak z pohledu přírodních poměrů, tak z pohledu způsobu hospodaření, a také navrhují možná protierozní opatření. 

Aktuální stav Monitoringu eroze

Za celé období provozu Monitoringu eroze zemědělské půdy bylo na území České republiky doposud nahlášeno a zaevidováno celkem 1653 erozních událostí, přičemž na 138 lokalitách došlo k jejich opakování. Jejich rozložení v rámci ČR, od počátku evidence do konce roku 2019, je zobrazeno na Obr. 1.

výskyt eroze do roku 2019.png

Obrázek 1: Výskyt zaznamenaných projevů eroze do r. 2019 (do 31.12.2019) v jednotlivých krajích.

V roce 2019 se počet zaznamenaných erozních událostí vyšplhal na 425, přičemž na 39 lokalitách došlo k jejich opakování viz. Obr. 2.

výskyt eroze v roce 2019.png

Obrázek 2: Výskyt projevů eroze v roce 2019 (do 31.12.2019) v jednotlivých krajích.

Vývoj počtu erozních událostí v jednotlivých letech je uveden v Grafu 1. Z pohledu časového výskytu erozních událostí je (dle Grafu 2) zřejmé, že nejvíce erozních událostí vzniká po zasetí širokořádkových plodin v době, kdy porost ještě dostatečně nekryje půdu a kdy se již vyskytují intenzivnější srážky - tj. v období května a června. Nelze také pominout období srpna a září, kdy je opět půda nechráněna především po výsevu řepky ozimé.

výskyt eroze graf.png

Graf 1: Monitorované erozní události v letech 2005–2019 (1.1.2020).

eroze dle měsíců v roce.png

Graf 2: Monitorované erozní události dle měsíce v roce (1.1.2020).

Podrobněji je podíl zastoupení jednotlivých plodin v době výskytu zaznamenaných erozních událostí zobrazen v Grafu 3.

výskyt eroze pdole plodin.png

 

Graf 3: Zastoupení jednotlivých plodin v době erozní události.

Dopady Monitoringu eroze zemědělské půdy

Z několikaleté praxe provozování tohoto systému vyplynuly požadavky, aby bylo možné na podkladu monitoringu eroze měnit způsob hospodaření. Po úpravě vnitřního metodického postupu a dohodě s Ministerstvem zemědělství se od roku 2017 u vybraných erozních událostí zavedla možnost přeřazení do vyššího stupně ochrany.

Po výběru takovýchto událostí je sestaven jejich seznam, který je jednou ročně (zpravidla ke konci roku) předán Ministerstvu zemědělství ke schválení. V případě schválení přeřazení je tato oprava vymezení erozní ohroženosti platná pro osevy založené od 1. 1. následujícího roku. Na plochách těchto událostí je zvýšen stupeň erozní ohroženosti v LPIS a tím pádem zpřísněny podmínky hospodaření v rámci nastavení DZES 5.

Pro přeřazení jsou vybírány erozní události opakované a erozní události s vážným ohrožením. Opakovaná erozní událost je taková událost, ke které dojde na stejném místě minimálně dvakrát, avšak mimo rámec jednoho osevu. Pokud dojde k oběma událostem v tom samém osevu, není pro tyto účely považována za opakovanou. Erozní událost s vážným ohrožením je událost, v rámci které byl vážně ohrožen intravilán měst a obcí, a byla prokazatelně způsobena škoda na komunikacích, útvarech povrchových vod a dalším majetku fyzických a právnických osob.

Tabulka 1: Souhrnná statistika přeřazování po letech (2017-2019)

tabulka eroze.PNG

V období let 2017, 2018 a 2019 došlo ke zpřísnění hospodaření na cca 3717 ha zemědělské půdy. Toto zpřísnění a aktualizovaná vrstva erozní ohroženosti je k nahlédnutí v Registru půdních bloků LPIS.

Jak můžete pomoci vy?

Jak bylo uvedeno v části „Jak to funguje v praxi“, erozní událost může nahlásit opravdu kdokoliv a přispět tak ke zlepšení a přesnějšímu cílení protierozní ochrany. Pokud tedy při své aktivitě v krajině narazíte na místo, kde došlo k erozní události, budeme velice rádi, když tuto skutečnost nahlásíte na příslušnou pobočku SPÚ a případně i vyfotíte. Jak taková erozní událost může vypadat, se můžete dozvědět na webu Monitoringu eroze zemědělské půdy z již nahlášených erozních událostí. Aby bylo možné k erozní události získat maximum dostupných informací, je také důležitá rychlost nahlášení. Erozní událost bude poté zmonitorována, posouzena a popř. může dojít i ke zpřísnění podmínek hospodaření. Pravidelně aktualizovaný seznam pověřených pracovníků SPÚ, na které se můžete obrátit, naleznete na webu Monitoringu eroze zemědělské půdy (https://me.vumop.cz/editors/all/).

seznam pracovišť.png

Obrázek 3: Seznam pověřených pracovníků SPÚ pro monitoring eroze zemědělské půdy.






Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace