Proč jste se rozhodli pořádat konferenci na téma eroze?

Erozi a monitoringu eroze se věnujeme již deset let. Jsem rád, že se tento systém podařilo ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd (VÚMOP) kontinuálně udržet a postupem času ho neustále vylepšovat a zdokonalovat. Jeho cílem je hlavně evidence skutečných erozních událostí. Je metodicky a jasně popsáno, jak systém provozujeme a tyto události monitorujeme. Důležité přitom je, že jsme jasně a transparentně nastavili pravidla monitoringu. Ze vzorku, nasbíraného za deset let, můžeme již vyvozovat nějaké závěry a doporučení pro systém dotační politiky a další rozhodovací procesy ve státní správě. Můžeme také poskytovat doporučení i pro obce a kraje. Výsledky jsou veřejně přístupné a každý se s nimi může seznámit. Právě naše zkušenosti a data budeme sdílet i s účastníky připravované konference.

Kdy se nejvíce vyskytují erozní události?

Vidíme, že erozní události nejvíce vznikají v květnu a v červnu. Další vlna bývá v srpnu a počátkem září. Celkem evidujeme zhruba 2,5 tisíce erozních událostí, které jsme zmonitorovali, přičemž přibližně 50 procent z nich je evidováno na kukuřici a kolem 15 procent na řepce po jejím zasetí. V rámci DZES5 adalších pravidel jsme přitom schopni dát určitá doporučení. Například, zda by některá protierozní opatření nebylo lepší podpořit na úkor jiných, která se nám ukazují, že nejsou tak účinná.

Mohl byste tato opatření konkretizovat?

Řadí se k nim například aplikace organické hmoty, která může fungovat dobře, ale také nemusí. Je to opatření s otazníky. Podobné je to u různých variant ochranných pásů . Jde o opatření, která jsou sice zahrnuta v dotační politice, ale nejsou těmi, na která bychom se měli zaměřit. Na druhou stranu nám chybí pásové střídání plodin. Toto opatření jsme podporovali i v rámci pozemkových úprav, prováděných například na Vyškovsku. Myslím si, že by bylo velice vhodné otevřít takovým opatřením dveře více dokořán.

Pokud se ohlédnete za uplynulými deseti lety. Jak to vypadá s výskytem erozních událostí?

Z dat Monitoringu vyplývá že erozních událostí spíše ubývá. Bylo by však zrádné nyní z těchto dat vyvozovat nějaké širší závěry v oblasti výskytu eroze půdy v ČR.  V roce 2019 jsme evidovali necelých 430 událostí, v roce 2020 to bylo400 av posledních dvou letech se jejich výskyt snížil na 250 erozních událostí za rok. Jestli to ale něco znamená, to nejsme dnes schopni říct. Tady bych zmínil další vlastnost systému, je totiž závislý na tom, že danou erozní událost někdo v terénu vidí a ohlásí. Může to nahlásit kdokoliv, občan, zemědělec či obce, které erozní události nahlašují nejčastěji. I při pozemkových úpravách se pohybujeme v terénu a takovou událost mohou nahlásit i pracovníci SPÚ.  My nahlášenou událost zaznamenáme. Pokud ale erozní událost někdo vidí, a neoznámí, nebo vůbec nevidí, my se o ní nedozvíme. Nemůžeme pak  konat.

Je možné říct, v jakých oblastech se eroze vyskytuje nejvíce?

„Vítězí“ Vysočina, ale pak máme kraje, kde je velmi málo záznamů o erozi. Jde například o Ústecký kraj, Karlovarský či Liberecký. Důvodů existuje celá řada, např. na té Vysočině jsou poměrně vydatné srážky, intenzivně se tam hospodaří, svoji roli hraje také morfologie terénu. Z nějakých důvodů tady máme také aktivní nahlašovatele.

Nechceme proto usuzovat, že problémy s erozí jsou na Vysočině, nebo v nějakém jiném kraji. I nahlášené počty erozních událostí musíme brát s určitou rezervou. Snažíme se jít ale informaci naproti. Ve spolupráci s VÚMOP jsme spustili projekt (model), kde se snažíme s určitou mírou pravděpodobnosti definovat plochy s výskytem eroze v případě výskytu erozně účinné srážky. Tento model však musíme ještě ověřovat.

Vyskytují se často opakované eroze?

Opakované eroze, to je vyskytující se minimálně dvakrát, máme asi na 250 lokalitách, z 2500 zaznamenaných událostí. Je to pro nás indikace vážnějšího problému.

Jak systém prakticky funguje?

Systém je od začátku nastaven jako monitoring pro získávání informací a dat. Zjišťujeme, kdy eroze vznikla, jaké má projevy a dopady, na jakých plodinách, morfologii terénu a podobně. Srážky jsme ještě nedávno primárně nezjišťovali, je to záležitost posledních dvou až tří let, kdy o nich máme konkrétní informace. Spoustu zajímavých souvislostí nám přitom odkrývá datum vzniku eroze.

Celý postup je postaven na tom, že vše nezávisle zdokumentujeme, nafotografujeme a popíšeme. Snažíme se to dělat velice rychle po vzniku události, a to do tří dnů. I když ne vždy je to možné. Operativa je ale důležitá, aby projevy eroze byly stále aktuální. Ukázalo se například, že v dané lokalitě mohla být eroze, ale mezitím byla provedena podzimní orba a my jsme ji již neidentifikovali.

Systém monitoringu erozních událostí je dnes již považován za určitý standart, což před pěti či sedmi lety nebylo. Hledělo se na něj jako na něco zvláštního a museli jsme ho vysvětlovat. Chtěl bych připomenout, že v souvislosti s celým systémem je důležitá i kontrola, která vytváří jak tlak na hospodaření, tak i náš monitoring. To je podle mě cesta ke zlepšení a rozvoji. V diskusi s uživateli zemědělských pozemků, kde se vyskytla eroze, přitom často vidíme, že je možná i dohoda. Stačí situaci vysvětlit a nastínit reálné kroky, jaká dílčí opatření ke zlepšení situace je možné přijmout v managementu podniku. Jsem rád, že se to daří. Zemědělci to totiž někdy nemají vůči veřejnosti lehké.  

S čím počítáte do příštích deseti let?

Chceme systém transparentně provozovat a udržet ho. Bude však také záležet na postoji Ministerstva zemědělství. Na politice, která bude přijata v oblasti ochrany půd i vody. Ta dle přijatých strategií směřuje k navyšování ochrany zemědělské půdy a podle mě je to správná cesta. Je sice dlouhodobější, ale je udržitelnější ve srovnání s cestou krátkodobější s větším ekonomickým efektem. My jsme stále připraveni dávat jasné odpovědi na otázky, s jakou četností a jakým charakterem erozní události vznikají a na jakých plochách. A poskytovat určitá doporučení.  Naší ambicí je dokázat s vysokou mírou pravděpodobnosti odpovědět na otázku, jakou míru eroze v ČR ve skutečnosti máme. To dnes nejsme schopni uvést. V systému máme zaznamenán pouze zlomek skutečných erozních událostí a od spuštěného modelu si slibujeme dospět k určení podílu zaznamenaných a všech vzniklých erozních událostí v ČR.

Ing. Františka Pavlíka, Ph.D., ředitele Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu zpovídala Zuzana Fialová, Zemědělec 46/2022