V rámci pozemkových úprav Státní pozemkový úřad (SPÚ) doposud zrealizoval vodohospodářská opatření na ploše asi 558 hektarů a protierozní opatření přibližně na 771 hektarech. Jen v roce 2017 byla v pozemkových úpravách vybudována vodohospodářská opatření na ploše téměř 89 ha. Na tyto realizace vynaložil Státní pozemkový úřad více než 210 milionů korun. Informovala o tom Monika Machtová z oddělení komunikace a marketingu úřadu.

S ohledem na současné klimatické poměry se zásadní prioritou pozemkových úprav stávají opatření sloužící k zadržení vody v krajině a ke zmírnění projevů vodní i větrné eroze, tzn. budování vodohospodářských opatření, jako jsou rybníky, malé vodní nádrže, mokřady apod. a prvků zajišťujících protierozní ochranu.

"V rámci zmírnění dopadů sucha je Státní pozemkový úřad, v případě zajištění finančních prostředků, schopen do dvou let realizovat investiční projekty, zejména rybníky a malé vodní nádrže, které jsou ve vysoké fázi stavební připravenosti a napomohou potřebnému zadržení vody v krajině," řekl zástupce ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Úmysl provádět pouze takové pozemkové úpravy, které budou mít protierozní funkci, nebo budou zadržovat vodu v krajině, vyhlásil koncem srpna po prvním jednání národní platformy pro boj proti suchu ministr zemědělství Miroslav Toman

Podle rektora České zemědělské univerzity Petra Skleničky by měl být do konce letošního roku sepsán seznam hlavních problémů dnešních pozemkových úprav. Podle něj totiž jejich dosavadní metodika akcentovala ochranu před povodněmi, ale vůbec nereagovala na sucho. Jak uvedl, projekty se musí připravovat s dlouhodobou vizí a měly by již reagovat na postupnou klimatickou změnu.

Podle Machtové je aktuálně ukončeno 2333 komplexních pozemkových úprav a 2905 jednoduchých pozemkových úprav. Od roku 2013 úřad zahajuje zhruba dvě stovky komplexních pozemkových úprav a 40 až 60 jednoduchých pozemkových úprav ročně. V současné době je rozpracováno 1041 komplexních a 122 jednoduchých pozemkových úprav.

Na pozemkové úpravy šly loni skoro dvě miliardy korun, což bylo meziročně o 59 procent více. Podle Tomana by se letos celková suma zvyšovat neměla. Na úpravy cest šlo loni 1,14 miliardy korun, na vodohospodářská opatření již zmíněných 210 milionů korun, na protierozní opatření 64 milionů korun. Více peněz se podle Státního pozemkového úřadu na tyto účely vynaložilo pouze v roce 2014, kdy suma přesáhla 2,1 miliardy korun.

Státní pozemkový úřad také minulý týden vyhlásil začátek 12. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá za účelem ocenit a představit veřejnosti nejkvalitnější realizovaná opatření navrhovaná v pozemkových úpravách. Soutěž podporuje projekty, které svým charakterem splňují požadavky na celkové řešení krajiny nebo její části. „Hlavním cílem soutěže Žít krajinou je seznámit odbornou i laickou veřejnost s rozsahem a úrovní výstavby tzv. společných zařízení, jako jsou biokoridory a biocentra, vodní nádrže, průlehy, větrolamy nebo polní cesty. Soutěž oceňuje kvalitně odvedenou společnou práci poboček krajských pozemkových úřadů, obcí, projektantů i dodavatelů a chce tak přispět ke zvýšení prestiže oboru," uvedla Machtová. Soutěží se ve dvou kategoriích, a to Zelená a dopravní infrastruktura a Tvorba a ochrana krajiny (protierozní a vodohospodářská opatření)

V každé kategorii budou udělena první tři místa, dále ocenění Cena Státního pozemkového úřadu a Cena veřejnosti. Veřejnost bude mít možnost se do hlasování zapojit v průběhu prosince 2018. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne na jaře 2019.