Vyschlé studny a hadice, do kterých neteče voda. Postrach zemědělců se objevuje v některých dnech v obdobích, kdy teploty i v našem pásmu dosahují tropických hodnot.

Může být hůř. „Na rozdíl od povodní totiž sucho nastává pomalu a trvá většinou několik let,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda včera schválila zprávu jeho úřadu o stavu vodního hospodářství za loňský rok.

Vzhledem ke klimatickým změnám odborníci čekají častější výskyt suchých období. Na boj s vysychající půdou je zaměřena vládní koncepce. Loni dal stát na opatření zadržující vodu v krajině půl miliardy korun.

„Vodní zdroje v České republice jsou prakticky závislé výhradně na atmosférických srážkách a v přepočtu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě,“ konstatoval Jurečka.

Boj se suchem je také úkolem Státního pozemkového pozemko úřadu (SPÚ).

Ten dosud na pozemkové úpravy a vodohospodářská opatření vynaložil asi 22 miliard korun. „Jen v tomto roce by to mohlo být kolem 1,7 miliardy korun,“ uvedla ústřední ředitelka SPÚ Svatava Maradová. „Zpracovaná analýza ukázala, že celá polovina rozlohy České republiky je nadprůměrně ohrožena negativními účinky povodní a sucha,“ prohlásila Maradová. Ohroženými oblastmi jsou zejména jižní Morava, Rakovnicko, Žatecko a Královéhradecko.

Podle farmářů by erozi mohla snížit změna systému zemědělských dotací ve prospěch malých zemědělců.

Asociace soukromého zemědělství (ASZ) uvádí, že rodinné farmy mají lepší vztah k místu, kde hospodaří, než velké podniky. „Proto se chovají k přírodě a krajině zodpovědněji,“ uvedl její tajemník Jaroslav Šebek.

Erozi způsobuje třeba pěstování kukuřice. Na zdejších velkých lánech jí lze zamezit jen těžko. Předseda ASZ Josef Stehlík jako vhodný příklad uvádí sousední Bavorsko a tamější několikahektarová pole. „Když dostane podporu farmář, který do stohektarového lánu dá 25 hektarů svých polí, tak máte problém možná z 80 procent vyřešen,“ dodal.