Rodina ze Kbel čeká na restituce 25 let
Velké emoce v posledních týdnech vzbuzuje novela zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskémumajetku. Těm co byla v minulosti zabavena půda mohou žádat odškodnění. A to pouze do příštího roku, v tu dobu totiž končí možná lhůta restitučních nároků na vypořádání.
Konec možnosti nároku na odškodnění nebo na vrácení majetku zabaveného komunisty se pomalu blíží. Tzv. restituční tečka by měla nastat v příštím roce. Více jak 40 tisíc lidí ale na restituce stále čekají a spousta z nich s výší finančního odškodnění nesouhlasí.
"Restituční tečka se v tuto chvíli týká jenom posledních pár procent restituentů. Je to rozhodně méně než 7%, protože všichni ostatní již tyto žádosti mají vypořádány," řekl Hynek Jordán, vedoucí Oddělení komunikace a marketingu SPÚ.
Třeba pan Václav Bendl nárok na restituci rozsáhlých pozemků v pražských Kbelích uplatnil už v roce 1992. Soudy první a druhé instance jeho nárokům vyhověly. Restituent dodnes ale nemá ani pozemky, ani peníze.
"Úplně absurdní je ta situace, která z našeho pohledu nastala, protože to nejsou pozemky, které vlastnil otec. Jsou to pozemky, které vlastní v podstatě náš rod, který je statkářský, a který ve Kbelích žije 300 let. Stát vám vezme nějaké pozemky, po nějakých 60 nebo 70 letech máte naději na vrácení, stát vám přislíbí nějaké řešení. Vy vyhrajete jeden soud, pravomocně vyhrajete druhý soud," řekl Václav Bendl ml., syn restituenta.
"V rámci tohoto soudního řízení stát, tzn. Státnípozemkovýúřad, současně prohrál tento spor tím, že rodině Bendlů byly částečně vypořádány restituční nároky jinými náhradními pozemky, a to pozemky v katastrálním území Letňany," řekl Martin Purkyt, právní zástupce Václava Bendla.
A právě kvůli pozemkům v Letňanech vznikl dlouholetý spor s pozemkovým úřadem.
"Podali jsme už odvolání k Nejvyššímu soudu, a to z toho důvodu, že se domníváme, že jeho nároky jsou tzv. přeceněné. To znamená, že nároků je více, než mu ve skutečnosti náleží. My žádáme právě o to, aby pozemky šly zpět do vlastnictví státu," řekl Hynek Jordán.
"Z důvodu restituční tečky se rodina Bendlů ocitla skutečně v pasti, protože Státnípozemkovýúřad nerespektuje výši pohledávky, a dle mého názoru nerespektuje ani pravomocné rozhodnutí soudu," řekl Martin Purkyt.
"Pro nás je vlastně ta nejdůležitější věc ta, abychom se už dobrali k nějakému výsledku. Aby prostě to, co stát rozhodne, že nám ty křivdy, které způsobil naší rodině, alespoň částečně nahradí, tak aby to splnil," řekl Václav Bendl ml.
O tom, zda se pan Bendl konečně dočká řádného odškodnění, rozhodne Nejvyšší soud. Známy jsou ale další případy podobné tomuto. Doposud stát vypořádal restituční nároky za nevydané pozemky za více jak 3 miliardy korun. Zhruba další půl miliardy má Ministerstvozemědělství vyčleněno na ty zbývající.