Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Přeskočit na hlavní obsah

Kdo stojí za aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek?

Praha, 3. května 2021 – Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v roce 2020 provedl aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešil téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánuje aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha.

Činnost Odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu (SPÚ), poskytuje řadu služeb veřejnosti, státní správě i samosprávě. Jedná se především o činnosti spojené s aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), Monitoringem eroze zemědělské půdy, Monitoringem zemědělského sucha a dalšími činnostmi směřujícími k ochraně i racionálnímu využití české krajiny. 

 

Aktualizace BPEJ

Při aktualizaci BPEJ se zjišťují změny půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocením oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ. Prováděné aktualizace BPEJ využíváme např. při oceňování zemědělského majetku v pozemkových úpravách nebo reagujeme na požadavky vlastníků půdy o revizi daného kódu BPEJ. Celý tento systém je základním pilířem mnoha legislativních nástrojů i nastavení finančních podpor v rámci rezortů Ministerstva zemědělství, Ministerstva financí i Ministerstva životního prostředí, viz Obrázek 1.

 OPS_Obrazek 1 Širší vazby BPEJ.png

Obrázek. 1 Širší vazby BPEJ

 

Tato činnost má tak dopady jak na vlastníky zemědělské půdy, tak na její uživatele.  Změnou kódu BPEJ může dojít k poklesu či nárůstu ceny pozemků, opačně pak ke snížení či zvýšení daně z nemovitosti. Může také dojít k úpravě tříd ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a tedy ke změně posuzování o vynětí či nevynětí pozemku ze ZPF či úpravě ceny v případě vynětí pozemku ze ZPF.

„V roce 2020 jsme provedli aktualizaci BPEJ v 98 katastrálních území v celkovém rozsahu cca 29 500 ha a řešili jsme téměř 300 žádostí vlastníků půdy o posouzení správnosti či doplnění BPEJ. V letošním roce plánujeme aktualizovat podklady o bonitě půdy v rozsahu cca 31 000 ha,“ uvedl Ing. Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

 

Rozsah prováděné aktualizace v předchozích letech ukazuje Graf 1.

 OPS_Graf1 Vývoj rozsahu aktualizace BPEJ.png

Graf 1: Vývoj rozsahu aktualizace BPEJ

 

Celý systém BPEJ se snaží, ve spolupráci především s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i., i nadále rozvíjet a přizpůsobovat aktuálním potřebám. Do systému doplňují antropogenně ovlivněné půdy, řeší dopad vývoje klimatu a také nutnou vazbu na ekonomiku a legislativu.

Díky těmto datům, patří Česká republika k zemím s nejpodrobnějšími a nejpřesnějšími informacemi o půdách na celém světě. Navíc data BPEJ nabízí bezplatně ke stažení ve vektorovém formátu, nebo jsou také rychle dostupná v přehledném webovém prohlížeči (https://www.spucr.cz/bpej/celostatni-databaze-bpej).

 

Monitoring eroze zemědělské půdy

Odbor půdní služby dále zajišťuje metodické vedení Monitoringu eroze zemědělské půdy, který má za cíl zajišťovat informace o rozsahu eroze zemědělské půdy, příčinách tohoto stavu, správnosti zacílení stávajících politik v oblasti boje proti erozi a účinnosti protierozních opatření.

Za celé období provozu Monitoringu eroze zemědělské půdy bylo na území České republiky nahlášeno a zaevidováno celkem 2093 erozních událostí, přičemž na 186 lokalitách došlo k jejich opakování.

V roce 2020 bylo zaevidováno 399 erozních událostí, přičemž na 46 lokalitách došlo k jejich opakování.

Vývoj počtu erozních událostí v jednotlivých letech je uveden v Grafu 2. Z pohledu časového výskytu erozních událostí je dle Grafu 3 zřejmé, že nejvíce erozních událostí vzniká, i v roce 2020, po zasetí širokořádkových plodin v době, kdy porost ještě dostatečně nekryje půdu a kdy se již vyskytují intenzivnější srážky, tj. v období května a června.

 

OPS_Graf 2 Vývoj počtu erozních událostí v jednotlivých letech (ke dni 1. 1. 2021).png 

Graf 2: Vývoj počtu erozních událostí v jednotlivých letech (ke dni 1. 1. 2021)

 

 OPS_Graf 3 Výskyt erozních událostí v jednotlivých měsících od počátku monitoringu ke dni 1. 1. 2021.png

Graf 3: Výskyt erozních událostí v jednotlivých měsících od počátku monitoringu (ke dni 1. 1. 2021)

 

Zpřísnění hospodaření pro zemědělce

Od roku 2017 existuje možnost na podkladu Monitoringu eroze měnit způsob hospodaření zemědělců v rámci pravidel zemědělských dotací. V případech, kdy je evidována opakovaná erozní událost nebo erozní událost se škodami na majetku, a je zároveň u těchto událostí vyloučena tzv. vyšší moc, je na těchto plochách zpřísněn režim hospodaření. Celkově tak bylo s využitím Monitoringu eroze zpřísněno hospodaření na cca 4 700 ha zemědělské půdy, podrobněji viz Tabulka 1.

 

Tabulka 1: Statistika hodnocených a přeřazených erozních událostí

Rok

Počet zpřísněných erozních událostí

Plocha zpřísněného hospodaření (ha)

2017

47

362

2018

38

1 083

2019

85

2 272

2020

74

1 023

Celkem

244

4 740

 
Podrobné analýzy a řešení v konkrétních situacích

V případech výraznějších erozních událostí (významné poškození majetku, zvýšený zájem obcí či jiných poškozených vlastníků nemovitostí) dokáže, do často i vypjatých situací, přinášet nezávislé, detailní a odborně podložené informace o příčinách vzniku erozní události v širších souvislostech, včetně laboratorních rozborů půdy. Současně zpracová návrh opatření, jak konkrétní situaci řešit v budoucnu. Doposud takto podrobně řešil 23 lokalit, kde také působil v roli mediátora.

Rozvoj a inovace

V rámci Monitoringu eroze se věnuje rpzvoji systému, v němž s využitím moderních technologií, jako jsou satelitní data a nejaktuálnější data srážek a pomocí automatizovaných algoritmů, stanovuje s určitou pravděpodobností, zda k erozní události došlo či nedošlo. Tento systém v budoucnu pomůže odhadnout skutečný rozsah eroze v ČR.

 

Další činnosti

Odbor půdní služby zajišťuje spolupráci při Monitoringu zemědělského sucha a spolupracuje na provozu portálu Intersucho (www.intersucho.cz). Účelem tohoto systému je zajišťovat kvalitní informace o aktuálním stavu sucha (1x týdně), o jeho dopadech na vegetaci či nejbližším vývoji (předpověď sucha). Pomáhá tak zajistit informace pro včasné a efektivní rozhodování především českým zemědělcům, ale i státní správě.

Působí také v oblasti tvorby a úprav legislativy, kde např. nyní intenzivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na přípravě tzv. protierozní vyhlášky. Působí v řadě meziresortních či pracovních skupin, kde se podílí na přípravě strategických a koncepčních materiálů národní úrovně.

Aktivně spolupracuje s vědeckou a výzkumnou sférou, kde zpracovává odborné posudky k jednotlivým výsledkům výzkumu, či je certifikuje. Zapojuje se rovněž do některých výzkumných projektů, spolupracuje s vysokými školami, připravujeme workshopy pro studenty, či jim umožňuje absolvovat stáže. Pořádá či se aktivně účastní seminářů a konferencí, kde propaguje témata sobě vlastní.

 

Kontakt pro média:
Petra Kazdová
tisková mluvčí
Státní pozemkový úřad
GSM: + 420 602 592 875
e-mail: komunikace@spucr.cz, www.spucr.cz