Autor také nepravdivě uvádí, že zaměstnanci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP, v. v. i.), kteří zajišťují aktualizaci bonitace půdně-ekologických jednotek a budou přecházet pod SPÚ „musí u svého současného zaměstnavatele podat výpověď a čekat, zdali je SPÚ přijme.“ Realita je však odlišná. Zaměstnanci přecházející z VÚMOP na SPÚ plynule přejdou pod SPÚ na základě rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 3. 11. 2015 o delimitaci příslušných zaměstnanců zabezpečujících aktualizaci BPEJ a s tím souvisejících činností, včetně předmětných činností a nezbytného vybavení, a jejich převodu z VÚMOP na SPÚ. Současně tím, že jejich pracovní pozice budou zařazeny pod zákon o státní službě, dojde k eliminaci možného korupčního jednání, tedy k přesnému opaku toho, co se stane podle vize pana redaktora Havla.

Nutno podotknout, že autor se v rámci přípravy textu neobrátil ani na jednu z institucí, které ve svém článku kritizuje, aby se seznámil s procesem a problematikou BPEJ. Výsledné znění článku lze tedy v nejlepším případě vnímat jako výsledek neznalosti základní informací. 

Kód BPEJ je základní agroekologickou i ekonomickou veličinou, která je klíčová pro stanovení ceny zemědělské půdy, a dále je také významným vstupním údajem daňových agend a má zásadní vliv na stanovení výše odvodů za vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Jinými slovy: údaj o BPEJ fakticky ovlivňuje hodnotu majetku každého vlastníka zemědělských pozemků. Vlastnické právo je jedním ze základních ústavních práv, přičemž státní správa je povinna zajistit občanům v mezích zákona řádný výkon a ochranu všech jejich ústavních a dalších práv.

Z těchto důvodů byly kompetence v oblasti aktualizace BPEJ svěřeny zákonem do rukou Státnímu pozemkovému úřadu, který je organizační složkou státu a správním orgánem; vedení databáze BPEJ je pak v kompetenci přímo Ministerstva zemědělství ČR. Závazný údaj o BPEJ k jednotlivým zemědělským pozemkům je informací, která je vedena v operátu katastru nemovitostí.

Dosavadní stav skutečného výkonu těchto činností je ovšem jiný a nadále neakceptovatelný. Historickými nekoncepčními a možná účelovými kroky byla tato klíčová agenda, kterou jednoznačně musí dozorovat stát, vyvedena zcela mimo organizační struktury státu. Aktuálně má jednoznačný a nekontrolovatelný monopol na stanovení kódů BPEJ právnická osoba, a to VÚMOP, v. v. i., což je z pohledu státní správy a občanů zcela nepřijatelná a do budoucna neakceptovatelná situace.

Z výše uvedených důvodů došlo z rozhodnutí ministra zemědělství a delimitaci odborných kapacit v rozsahu 25 pracovníků do struktur SPÚ, který je připraven tyto činnosti modernizovat, dynamizovat, koncepčně rozvíjet a vzdělávat další nové specialisty v této oblasti.

Rozhodnutí s sebou však nese další očekávané přínosy, a to především v zajištění systému kontroly provádění aktualizace BPEJ. V minulém období provedl SPÚ prostřednictvím externího posuzovatele kontrolu činností VUMOP, v. v. i., a bohužel, odborníci se ve výsledcích v tuto chvíli významně rozcházejí. To znamená, že mohlo dojít k nadhodnocení, nebo podhodnocení konkrétních pozemků; čili hodnota nemovitých věcí vlastníka nebyla zřejmě stanovena správně, což fakticky determinuje nakládání s předmětnými nemovitými věcmi. V posledním roce byl systém kontrol aktualizace BPEJ zaveden nově; v dřívějších obdobích probíhaly aktualizace BPEJ bez funkčního systému kontrol.

Dílčím cílem rozhodnutí o navrácení kompetence v oblasti BPEJ do rukou státu je, aby se vědecko-výzkumná instituce věnovala přednostně vlastnímu výzkumu. Za tímto účelem byla primárně zřízena, nikoliv pro realizaci ekonomických činností, kterými aktualizace BPEJ fakticky jsou.