Tiskové prohlášení PF ČR k článku "Kvůli jedné restituci by stát přišel o stamiliony" ze dne 6. února 2012

Odpovědi Pozemkového fondu ČR k dotazům autora článku

1. Proč se Pozemkový fond rozhodl uzavřít smír v případě Činčery a spol.?

Pozemkový fond ČR uzavření soudního smíru s žalobci Zdeňkem a Ivanem Činčerovými, Janou Řezbovou (v emailu máte chybně uvedeno „Řezovou“), Markétou Šindelářovou a Emílií Bednářovou pouze zvažoval, ale po vyhodnocení všech aspektů k němu nedošlo.

2. Kdo ocenil nevydané původní pozemky Činčery a spol. na 84 milionů? Byly pozemky oceněny jako orná půda, nebo jako stavební parcely? Prosím o zaslání kopií těchto znaleckých posudků.

Nevydané pozemky byly oceněny panem Ing. Petrem Záluským, znalcem zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků u příslušného soudu. PF ČR nechal rovněž provést revizní posouzení použitelnosti těchto znaleckých posudků, a to znalcem panem Ing. Vladimírem Váchou, zapsaným v seznamu znalců a tlumočníků u příslušného soudu, který je rovněž předsedou představenstva Komory soudních znalců ČR. Ten ve svém posouzení konstatuje, že revidované znalecké posudky splňují požadavky na znalecké posudky dle zákona o znalcích a tlumočnících a provedené ocenění je použitelné.
Pozemkovému fondu ČR nebyl udělen souhlas zpracovatele znaleckých posudků s poskytnutím informace. Pokud tento souhlas Pozemkový fond ČR neobdrží, nemůže bohužel s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, znalecké posudky poskytnout.

3. Kdo stanovil, které pozemky se mají Činčerovi a spol. vydat jako náhrada za ty, o které přišli za minulého režimu? Vybírali si je sami, nebo jim je přiřknul fond?

Žalobci v tomto i v ostatních podobných případech žalob dalších restituentů rozhodují sami, které pozemky do žaloby zahrnou. PF ČR jako žalovaný nemůže výběr žalobce nijak ovlivnit, pouze se v rámci soudního řízení může bránit námitkami ohledně zákonných překážek převodu pozemků. Mimo jiné se snažíme vyloučit z žaloby např. pozemky historicky církevní, obecní nebo plánované pro veřejně prospěšnou stavbu. PF ČR požaduje zamítnutí žaloby, nicméně rozhodnutí o průběhu řízení a žalobě je však vždy na příslušném soudu.

4. Činčerovi a spol. měly být vyvlastněny pozemky o rozloze zhruba 400 tisíc metrů. Pozemkový fond jim ale chce vydat pozemky o rozloze 2,7 milionu metrů. Proč?

PF ČR Činčerovým a spol. nevydává žádné pozemky. Podle § 11a zákona o půdě je PF ČR povinen převádět na oprávněné osoby pozemky výhradně na základě veřejné nabídky. V roce 2009 však velké kolegium občanskoprávního senátu Nejvyššího soudu ČR rozhodlo, že soud může za určitých okolností uložit PF ČR povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemku na žalobce – původní oprávněnou osobou i v případě, že tento pozemek nebyl předmětem veřejné nabídky. Na základě tohoto stanoviska Nejvyššího soudu ČR žalují Činčerovi a spol., ostatně podobně jako řada dalších oprávněných osob PF ČR, na vydání konkrétních pozemků, aniž by PF ČR měl možnost toto jednání ovlivnit. PF ČR se může pouze bránit v soudním řízení námitkami zákonných překážek převodu a vždy navrhuje zamítnutí žaloby právě z důvodu, že stále platné ustanovení § 11a zákona o půdě PF ČR neumožňuje pozemky smluvně převádět (vydávat) mimo veřejnou nabídku. Rozhodnutí je tedy vždy na soudu, který může nebo nemusí vycházet z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a žalobě vyhovět, dojde-li po provedeném dokazování k závěru, že jsou pro to podmínky splněny.

5. Prosím o zaslání seznamu pozemků, které mají být Činčerovi a spol. vydány.

Jak jsme již uvedli v odpovědi č. 4, PF ČR pozemky nevydává, ani nerozhoduje o tom, jaké budou v žalobě obsaženy. Činí tak až soud.

6. Jsou pozemky, které mají Činčera a spol. od fondu získat, dnes stavební? A nebo jsou podle návrhu změn územního plánu počítány do budoucna jako stavební? Zjišťoval si Pozemkový fond tuto informaci?

Jak jsme uvedli v odpovědi č. 4, jaké pozemky má získat Činčera a spol., rozhodne soud. V rámci soudního řízení PF ČR provádí lustrace žalovaných pozemků a soudu veškeré relevantní informace sděluje.

7. Nehrozí, že Činčera a spol. ve skutečnosti dostanou pozemky fakticky mnohem větších hodnot, než kolik činí ocenění nevydaných pozemků (tedy 84 milionů)?

Zákon o půdě (§ 28a) a příslušná vyhláška MF ČR stanoví závazný postup, jakým se oceňují pozemky nevydané a pozemky náhradní. Neplatí tedy princip tržního ocenění, ale úředního ocenění, kdy např. stavební pozemky v Praze se oceňují max. 250,-Kč/m2. Tím je stanovena výše nároku na vydání náhradního pozemku, který je rovněž oceňován pro účely vydání podle stejné vyhlášky. PF ČR nepřísluší hodnotit platnou právní úpravu, která při vydávání náhradních pozemků nezohledňuje jejich aktuální tržní hodnotu.

8. Pozemkový fond v roce 2009 ocenil část nevydaných pozemků (zhruba 96 tisíc metrů) pouze na 559 tisíc korun. Co se od té doby změnilo, že částka celkově vzrostla na 84 milionů?

Zřejmě máte na mysli rozhodnutí Ministerstva zemědělství - pozemkového úřadu Praha č.j. 577/09 ze dne 4. 9. 2009. Od roku 2009 byla k případu Činčerových a spol. vydána další tři rozhodnutí stejného úřadu, a to konkrétně č.j. PÚ 1690/09 ze dne 5. 10. 2009, č.j. 1978/09 ze dne 24. 11. 2009 a č.j. PÚ 498/10 ze dne 21. 8. 2010, v důsledku čehož vzrostla i výše ocenění nároku.
Postup PF ČR pro ocenění nevydaných pozemků je následující: Poté, co PF ČR obdrží rozhodnutí o nevydání původního pozemku, zajistí ocenění pozemku v souladu s jeho označením v rozhodnutí (v tomto případě „role“). Vyhláška MF č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky MF č. 316/1990 určuje v §14, odst. 3, jakým způsobem má být role oceněna. Společně s rozhodnutím o nevydání od pozemkového úřadu obdrží PF ČR i listinu „Stanovení BPEJ pozemku“, která slouží k ocenění pozemku pro náhradní restituce. Tímto postupem je stanoveno „prvotní“ ocenění nevydaného pozemku, a takto postupuje PF ČR ve všech obdobných případech. Poté záleží na oprávněné osobě, zda doloží relevantní dokumenty, že k datu přechodu pozemku na stát, byl pozemek určen pro stavbu nebo ke zřízení zahrady.

9. Činčerovi a spol. mají dostat náhradu například za pozemky zastavěné sídlištěm Solidarita. Podle mých informací Pozemkový fond ocenil všechny pozemky sídliště jako stavební, ačkoli podle dosavadní praxe fondu se jako stavební oceňuje pouze skutečně zastavěná část pozemků. Tedy ty ostatní, nezastavěné, by měly být oceněny jako orná půda. Proč se to stalo?

Úvodem je nutné poznamenat, že PF ČR není odborným znaleckým ústavem, který by prováděl ocenění. PF ČR pouze vede evidenci výše nároků na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, znaleckých posudků prováděných znalci zapsanými v seznamu znalců u příslušného soudu a případně dokladů doložených oprávněnými osobami k tzv. „přecenění“, tj. doložené přehodnocení ocenění odňatého pozemku ze zemědělské půdy na stavební. Vždy tedy záleží na každém jednotlivém konkrétním případě a nelze problematiku ocenění jednoduše zobecňovat.
 
Pro účely stanovení výše náhrady za odňatý pozemek vychází znalec při určení druhu původního odňatého pozemku ze stavu ke dni jeho převzetí státem. To znamená, že pokládá pozemek za stavební nebo určený k zastavění podle definice obsažené v právních předpisech platících ke dni převzetí. V souladu s tímto postupem musí být u konkrétního pozemku doloženy k rozhodnému datu všechny skutečnosti, na jejichž základě na něj lze pohlížet jako na stavební nebo určený pro stavbu (obdobné podmínky platí v případech, kdy nevydaný pozemek byl evidován jako zahrada, či byl určen pro zřízení zahrady).

10. Kdy je plánováno, že Činčera a spol. pozemky získají?

Výsledek ani dobu ukončení soudního sporu nemůžeme předjímat.
 
s pozdravem
Monika Machtová

tisková mluvčí

Článek serveru Virtually.cz "Restituce - bombasticky podané novinářské bláboly"

Reakce p. Hanuše k případu restitučních nároků p. Bečváře

Stálé zdraví
V. H.