Hlavní přínosy realizace větrolamů:

1) Protierozní funkce - výrazné snížení větrné eroze půdy, úzce souvisí se zadržením vody v krajině. Při své délce a šířce výsadby dřevin a zatravnění území větrolamy zastaví anebo alespoň zpomalí odtok srážkových vod. Tímto se snižuje riziko lokálních záplav a vzniku naplavenin. Naopak při suchém a větrném počasí budou stromy a keře narušovat a zmírňovat činnost větrů, dojde k omezení pohybu nebezpečných prachových částic.

2) Zadržení vody v krajině - srážková voda zůstane minimálně z části zachycena dřevinami a travním porostem, bude využívána rostlinnými i živočišnými druhy „později“. Dojde ke zlepšení mikroklimatu.

3) Zvýšení a posílení biodiverzity - zdejší agrární krajina je velmi „chudá“ co do množství fauny i flory. Moderní širokozáběrová technika, intenzita obdělávání a hlavně množství chemie potlačilo většinu původních druhů zdejší krajiny. Založením nových větrolamů dochází k „umělému“ dodání původních rostlinných druhů do krajiny, umožní jejich přežití a případně rozmnožování. Tímto jsou vytvořeny příhodné podmínky pro život také živočichům.

4) Možnosti migrace - kromě vhodných životních podmínek umožní větrolamy po realizaci také migraci původních druhů a následné osídlení jiných lokalit.

5) Realizací větrolamů (výsadbou dřevin) v území dochází ke zvýšení ekologické stability území a zvýšení estetické hodnoty krajiny.

Projekty výsadeb větrolamů navazují na komplexní pozemkové úpravy, které prokázaly potřebu řešení protierozní ochrany krajiny i obcí před účinky větrné eroze. Vytvořily majetkové a technické podmínky pro postupné odstraňování negativních dopadů intenzivní zemědělské velkovýroby na strukturu krajiny. Projekty se opírají o společný zájem obcí aktivně posílit ochranu obce před účinky větrné eroze, snížit prašnost v obci a posílit funkčnost vybraných součástí ÚSES obnovou ekosystémů a následnou péčí rozvíjet jejich funkčnost.

Na vyčleněných pozemcích bylo provedeno jejich zatravnění. Základem bylinného patra byl krycí porost trav s převahou mezotrofních druhů. K obnově přirozené skladby bylinného patra přispějí i uvolněné zdroje semen v kultivované půdě. Výběr dřevin pro výsadbu byl proveden tak, aby co nejvíce odpovídal potenciální přirozené vegetaci v řešených lokalitách a s ohledem na požadovanou funkci jednotlivých typů dřevin v rámci pěstebního schématu. Dále byly zohledněny vlhkostní poměry v řešeném území. Výsadba keřů a stromů byla provedena do připravené půdy. Podle termínu výsadeb byla upravena technologie prací a zvolena expediční úprava rostlinného materiálu. Vždy musely být především zajištěny podmínky pro dobré zakořenění rostlin v půdě nepřeschlé a dostatečně teplé. Byly použity výpěstky dopěstované a expedované v obalech s pevným kořenovým (prokořeněným) balem a následně byla opakovaně zajištěna dostatečná zálivka. Při výsadbě rostlin byl použit ke kořenům rostlin hydrogel, jako produkt pokročilé technologie, který je nástrojem pro vodohospodářské nakládání s půdou. Hydrogel absorbuje 100krát více vody než je jeho vlastní hmotnost. V případě suché půdy je na živiny bohatá voda uvolněna do kořenové zóny rostlin, kde je nejvíce potřebná. Tím pomáhá vytvořit konstantní vlhké podmínky v kořenové oblasti rostliny, čímž zabraňuje ztrátě vlhkosti v případě nedostatečných srážek i zavlažování, během horka a sucha. Aplikováním hydrogelu byla snížena jak četnost zavlažování, tak četnost aplikace výživných látek. Konstantní vláha a výživa půdy měla za následek maximalizaci úspěšnosti výsadby. Navíc byly sníženy zavlažovací náklady a rostliny byly udrženy v dobré kondici i v letech extrémního sucha 2016-2019. Uspořádání výsadeb bylo navrženo tak, aby došlo k co nejrychlejšímu zapojení porostů dřevin v několika pásech tvořených třemi řadami keřů se skupinami stromů. Z důvodu nutnosti ochrany výsadeb proti okusu byla celá plocha výsadeb opatřena dočasným drátěným lesnickým oplocením vždy s bránou pro vstup. V prvních letech následné péče po výsadbě bylo důležité dopěstovat funkční bylinné porosty. Trávník byl nejméně dvakrát ročně kosen až do doby, kdy bude zastíněn korunami dřevin, nebo dojde k zapojení výsadeb. V tomto období bylo nejdůležitější zajištění závlahy, ochrany dřevin před okusem a před zaplevelením upravených ploch. Rozsah následné péče vždy odpovídal konkrétním klimatickým podmínkám a stavu porostů. Některé větrolamy jsou umístěny podél nově realizovaných polních cest, tím dochází k propojení protierozní ochrany větrolamu společně s polní cestou.

Přehled realizovaných větrolamů pobočkou Znojmo v letech 2016 – 2020:

Větrolam VN2 v k.ú. Vrbovec – délka 600 m, šířka 15 m, vysazeno 3.862 ks dřevin v roce 2016, dále byla hrazena 3letá následná péče, cena díla 1.035.525,26 Kč s DPH

Větrolam VN3 – I. etapa v k.ú. Vrbovec – délka 737 m, šířka 15 m, vysazeno 4.785 ks dřevin v roce 2019, dále byla hrazena 1letá následná péče (PRV), cena díla 1.259.136,96 Kč s DPH

Větrolam VN1 v k.ú. Velký Karlov – délka 724 m, šířka 15 m vysazeno 2.816 ks dřevin v roce 2016, dále byla hrazena 3letá následná péče, cena díla 1.262.658 Kč s DPH

Obnova větrolamu VS11 v k.ú. Velký Karlov – lesnický typ větrolamu na ploše 6.408 m², vysazeno 3.960 ks dřevin v roce 2018, dále je hrazena 3letá následná péče, cena díla 1.919.152 Kč s DPH

Větrolam VN2 v k.ú. Dyjákovice – délka 1.248 m, šířka 15 m, vysazeno 7.890 ks dřevin v roce 2020, dále je hrazena 3letá následná péče, cena díla 2.733.371,20 Kč s DPH

Větrolam VN3 v k.ú. Dyjákovice – délka 2.190 m, šířka 15 m, vysazeno 12.322 ks dřevin v roce 2020, dále je hrazena 3letá následná péče, cena díla 4.317.455,32 Kč s DPH

Větrolam VN4 v k.ú. Dyjákovice – délka 526 m, šířka 15 m, vysazeno 3.240 ks dřevin v roce 2020, dále je hrazena 3letá následná péče, cena díla 1.132.315,86 Kč s DPH

Pobočka Znojmo vybudováním větrolamů výrazně zlepšila protierozní ochranu obcí na Znojemsku před účinky větrné eroze. Dále došlo k výraznému snížení prašnosti v obcích za současného posílení funkčnosti ÚSES. Větrolamy jsou velmi citlivě začleněny do okolní krajiny a nenarušují krajinný ráz.

Autor článku: Ing. Stanislav Kadlčík ,  Pobočka Znojmo