V rámci výstavby vodohospodářských opatření po komplexních pozemkových úpravách Pobočka Nymburk vybudovala několik druhů vodních nádrží. Z praktického hlediska lze tato vodohospodářská díla rozdělit do dvou základních skupin:

1. suché retenční nádrže (poldry), které zachycují přívalové srážky, ale jinak jsou po většinu roku bez stálé hladiny
2. rybníčky, tůně a jezírka se stálou vodní hladinou.

Příkladem suchých retenčních nádrží jsou vybudované nádrže v obci Kněžice a k. ú. Dubečno a v obci Křinec a k. ú. Sovenice.

1.1 Suchá retenční nádrž v k. ú. Dubečno: Nádrž byla realizována po zpracování komplexní pozemkové úpravy v roce 2004. Výměra nádrže je 0,56 ha, zemní hráz je 70 m dlouhá a 1,9 m vysoká. Bezpečnostní přeliv je zpevněn zatravňovacími dlaždicemi. Hráz je opatřena spodní výpustí a kontrolní šachtou. Akumulační objem nádrže je 4000 m³. Okolní osázení bylo provedeno 107 keři (šípkové růže, trnky, zimolez a brslen) a 10 ks stromů (javor babyka). Cena za realizaci v roce 2004 činila 488 tis. Kč (Všeobecná pokladní správa - VPS).

1.2 Retenční nádrž v k. ú. Sovenice: Projektová dokumentace vycházela z návrhu společných zařízení v rámci KoPÚ Sovenice.  Důvodem pro návrh stavby byla ochrana majetku a pozemků v k. ú. Sovenice při příchodu povodňové vlny korytem vodního toku Rojdánka. Nádrž je situovaná severně nad obcí Sovenice, retenční objem nádrže je 2547 m³. Hráz je čelní homogenní sypaná z jílovito-písčitých hlín o délce 56 m s šířkou koruny hráze 3 m, ochrana hráze před přelitím je zabezpečena bezpečnostním přelivem. Bezpečnostní přeliv je sdružen s výpustným objektem, objekt je železobetonový. Odtékající voda je odváděna balvanitým skluzem a opevněným korytem do stávajícího koryta potoka Rojdánky, maximální objem nádrže je 4330m³ při ploše hladiny 2836 m². Pro okolní výsadby byly použity místní druhy stromů a keřů odpovídající původním společenstvům. Malý objem nádrže je pro plnou ochranu obce před povodňovou vlnou doplněn ještě jedním objektem umístěným cca 500 m před nádrží, jedná se o obtokový kanál P1. Okolní úpravy nádrže spočívaly v osetí narušených ploch, vysázení nových stromů a mokřadních rostlin. Cena za realizaci v roce 2010 činila 3429 tis. Kč, zdroje financování byly VPS – cca 85 tis. Kč (vypracování projektu a archeologický dohled), zbytek PPO.

Příkladem nádrží se stálou vodní hladinou je retenční nádrž na Ostrovském potoce v obci Zápy na okrese Praha-východ vybudovaná po pozemkové úpravě v katastrálním území Zápy a vodní nádrž v obci a katastrálním území Choťovice v okrese Kolín, bývalý okres Nymburk.

2.1. Retenční nádrž na Ostrovském potoce v k. ú. Zápy byla vybudována společně s biocentrem v roce 2000. Plocha vodní nádrže je 7696 m², objem nádrže při provozní hladině je 5953 m³, neovladatelný retenční objem je 21045 m³. Hráz je sypaná o šířce v koruně 4 m a délce 233 m. Vypouštění nádrže a bezpečnostní přeliv jsou spojeny do sdruženého železobetonového funkčního objektu s předsazeným výpustným objektem požerákového typu s šachtovým bezpečnostním přelivem. Přístup na požerák je z koruny hráze ocelovou Lávkou s dřevěnou podestou. Zajímavým prvkem při výstavbě této nádrže bylo ponechání sloupu vysokého napětí (22kV) přímo v nádrži na poloostrůvku, neboť přeložka by byla finančně i časově náročná. Celkové investiční náklady stavby činily 5.285 968 Kč, z toho projektové a geodetické práce  285 553 Kč. 

2.2 Vodní nádrž v k. ú. Choťovice je průtočná a je vybudována za účelem zadržování vody v krajině na pozemku KN č. 793 na soutoku Mirkovického potoka a melioračních kanálů. Hráz je zemní, sypaná z místních materiálů podél stávající cesty v délce         108 m. Koruna hráze a část svahu je zpevněna ohumusováním a osetím, část svahu pod hladinou je opevněna pohozem z makadamu. Část tělesa hráze nad úrovní sejmuté humózní vrstvy je sypaná a hutněná a část tělesa hráze pod touto úrovní vznikla vyhloubením nádrže, šířka koruny je 3 m. Vypouštěcí objekt je situován v ose Mirovického potoka a byl navržen jako bezpečnostní přeliv žlabového typu s předsunutým požerákem. Konstrukce objektu je betonová s vyztužením sítí KARI. Odvádění vody z objektu je propustkem DN 1400 mm, který byl realizován v rámci rekonstrukce přilehlé cesty HC 3. Přístup k požeráku je s dřevěnou lávkou se zábradlím, nosná konstrukce lávky je z ocelových nosníků. Výstavba byla realizována v roce 2007, vodní plocha má výměru       1,3 ha, objem vody stálé hladiny je 11 tis m³, maximální objem vody je 17 tis m³. Plánované náklady na výstavbu činily podle projektové dokumentace 3,5 mil. Kč, skutečné náklady pak nepřesáhly 3 mil. Kč (PPO).