Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Přeskočit na hlavní obsah

Lokální ÚSES v k. ú. Měrovice nad Hanou a Stříbrnice nad Hanou

Státní pozemkový úřad prostřednictvím Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj, Pobočky Přerov byl investorem výsadby biokoridoru v k. ú. Měrovice nad Hanou a Stříbrnice nad Hanou.

Tyto prvky místního ÚSES byly parcelně vymezeny na základě komplexních pozemkových úprav. I díky nim se následně vyhotovila projektová dokumentace (PD). Nezbytným impulzem vlastní realizace biokoridorů byly rovněž podané žádosti obcí Měrovice nad Hanou a Stříbrnice. Zájmová území tvoří jihozápadní část okresu Přerov. V k. ú. Měrovice nad Hanou byl založen biokoridor „BK 10" v roce 2016 na parcelách č. 1249, 1251, 1252 a 1253 o celkové ploše 4 854 m2. V sousedním k. ú. Stříbrnice nad Hanou pokračuje lokální biokoridor na parcele č. 815 (3 882 m2) pod názvem „BK X-Y – část", který byl vybudován v roce 2017. Biokoridory v podstatě lemují západní stranu silnice č. III/43326 spojující obě obce. Severní část BK 10 o rozloze 511 m2 je z důvodu rozhledových poměrů pouze zatravněna

Ač byla na obou uvedených biokoridorech zvolena téměř shodná druhová skladba porostu, sadební materiál byl dle PD navržen poněkud odlišné velikosti a typu. Pro biokoridor BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou byly použity stromy s obvodem kmene 10–12 cm ve výčetní výšce a keře výšky 40-60 cm. Naopak v k. ú. Stříbrnice nad Hanou výsadbu tvořily odrostky (dle PD výška 125–150 cm), dále lesnické prostokořenné sazenice (26–35 cm) a keře o výšce 30–60 cm. Druhová skladba porostu s početním zastoupením je uvedena níže v tabulce č. 1. Plocha parcel obou biokoridorů byla rovněž zatravněna a po obvodu oplocena lesnickým pletivem. Dále dle PD byly dřeviny zamulčovány mulčovací kůrou a v BK 10 byly navíc kmeny jednotlivých stromů opatřeny jutou i plastovou ochranou proti okusu a keře natřeny chemickým nátěrem. Součástí díla v obou katastrech je také tříletá následná péče o vysazený porost. Navíc oproti PD byly na zájmové lokalitě instalovány „berličky" pro dravce.

V průběhu tříleté následné údržby bude nezbytné zajistit odpovídající péči o založený porost, kdy je rovněž důležité sledovat a řádně vyhodnocovat vývoj obou částí biokoridorů. Porovnáním stavu a vývoje porostu např. po ukončení tříleté následné péče se bude moci zhodnotit, zda lépe odrůstá porost, založený mladším prostokořenným sadebním materiálem, který byl navržen pro BK X-Y – část v k. ú. Střírbnice nad Hanou (Geocentrum, 2015) nebo starší, převážně obalovaný sadební materiál zvolený v sousedním biokoridoru BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou (AGPOL, 2016). K objektivnímu vyhodnocení vývoje porostu rovněž přispívá skutečnost, že jak výsadbu, tak i následnou péči obou biokoridorů vykonává stejný subjekt (Horák a synové, Okrasné školky). Nicméně po prvním roce následné péče u BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou lze zhodnotit, že v PD zvolený buk lesní (Fagus sylvatica) v daných podmínkách teplé klimatické oblasti (T2) při nadmořské výšce 200 m příliš neprosperuje a usychá. Jelikož buk lesní (Fagus sylvatica) vyžaduje zvláště v letním období dostatečnou relativní vlhkost vzduchu (Úradníček a kol., 2009), není uvedený stav až tak neobvyklý. Péče spočívající především v dostatečné zálivce je obecně při použití vzrostlého sadebního materiálu ve volné krajině, tak jako je tomu u BK 10, poměrně náročná. S tím také souvisí náklady na založení porostu i na jeho povýsadbovou péči. Celkové finanční prostředky související s BK 10 činí 864 809 Kč, z toho na realizaci 706 244 Kč, což přestavuje necelých 145,5 Kč/m2. Na BK X-Y – část je vyčleněna celková částka 344 700 Kč, z toho na realizaci 229 320 Kč, což představuje cca 59 Kč/m2. Uvedené ceny jsou bez DPH.

Při návrhu dřevinné skladby prvků ÚSES je vždy žádoucí vycházet z přírodního (potenciálního) stavu geobiocenóz v krajině na základě teorie typu geobiocénu při zohlednění specifik daného území (Buček a Lacina, 1999). Dále je při zakládání přírodě blízkého porostu na intenzivně zemědělsky využívané půdě vhodné využívat nezanedbatelné vlastnosti pionýrských a přípravných dřevin (zohlednění v návrhu druhové skladby).

Závěrem lze konstatovat, že v komplexních pozemkových úpravách navržené lokální biokoridory vhodným způsobem doplňují nížinnou krajinu Kojetínska. Tyto prvky ÚSES, vedle zajištění primárních podmínek pro migraci organismů, zvyšují mj. také biodiverzitu antropogenní krajiny. Jako významné doplňující opatření zvyšující rozmanitost agroekosystémů lze jednoznačně spatřovat v založení vhodného porostu extenzivně využívané zemědělské kultury, např. krmného či nektarodárného biopásu, jenž by zemědělsky hospodařící subjekt mohl založit paralelně se zrealizovanými biokoridory.

Státní pozemkový úřad po ukončení následné péče o porost předá dílo jednotlivým obcím. Po zajištění porostu je do budoucna žádoucí obvodové oplocení z lesnického pletiva odstranit a plně tak zpřístupnit lokální ÚSES migrujícím živočichům větší velikosti.

 

Tab. 1 Početní a druhové složení porostu dle projektové dokumentace

Stříbrnice nad Hanou BK X-Y – část

Měrovice nad Hanou BK 10 

druh

ks

druh

ks

dub zimní (Quercus petraea)

125

dub letní (Quercus robur)

36

habr obecný (Carpinus betulus)

125

habr obecný (Carpinus betulus)

53

javor babyka (Acer campestre)

125

javor babyka (Acer campestre)

53

javor klen (Acer pseudoplatanus)

125

javor klen (Acer pseudoplatanus)

36

lípa srdčitá (Tilia cordata) (125 ks lesnických sazenic, 3 ks odrostků)

128

lípa srdčitá (Tilia cordata)

16

jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia

17

jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia

11

třešeň ptačí (Cerasus avium)

34

třešeň ptačí (Cerasus avium)

22

slivoň švestka (Prunus domestica) (Wangenheimova - 13 ks, Čačanská lepotica 13 ks) 

26

slivoň švestka (Prunus domestica)

16

hrušeň planá (Pyrus pyraster)

17

hrušeň planá (Pyrus pyraster)

11

bříza bělokorá (Betula pendula)

125

buk lesní (Fagus sylvatica)

36

 

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

6

jilm horský (Ulmus glabra)

5

jilm habrolistý (Ulmus minor)

5

brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)

45

brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa)

30

hloh obecný (Crataegus laevigata)

63

hloh obecný (Crataegus laevigata)

42

kalina tušalaj (Viburnum lantana)

40

kalina obecná (Viburnum opulus)

25

líska obecná (Corylus avellana)

40

líska obecná (Corylus avellana)

25

krušina olšová (Frangula alnus)

40

krušina olšová (Frangula alnus)

25

ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

45

ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

30

růže šípková (Rosa canina)

85

růže šípková (Rosa canina)

55

svída krvavá (Swida sanguinea)

45

svída krvavá (Swida sanguinea)

30

trnka obecná (Prunus spinosa)

40

trnka obecná (Prunus spinosa)

25

vrba jíva (Salix caprea)

45

vrba jíva (Salix caprea)

30

zimolez obecný (Lonicera xylosteum)

56

zimolez obecný (Lonicera xylosteum)

35

CELKEM

   1391

 CELKEM

   658

Obr. 1 Pohled před založením biokoridoru BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou (25. 10. 2016)

obr.1.jpg

Obr. 2 Pohled před dokončením biokoridoru BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou (14. 11. 2016)

obr.2.jpg

Obr. 3 Pohled v období před sečením v biokoridoru BK 10 v k. ú. Měrovice nad Hanou (30. 6. 2017)

obr.3.jpg

Obr. 4 Pohled před založením biokoridoru BK X-Y – část v k. ú. Stříbrnice nad Hanou (20. 9. 2017)

obr.4.jpg

Zdroje:
• AGPOL (2016): Realizace opatření KoPÚ k. ú. Měrovice nad Hanou, SO 11 Biokoridor BK10, AGPOL s.r.o., Olomouc, Hodolany, Jungmannova 153/12, autor projektové dokumentace Ing. Pavel Ježík, 03/2016.
• Buček, A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II, Geobiocenologická typologie krajiny České republiky, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 1999.
• Geocentrum (2015): SO 03 – biokoridor BK X-Y – část, GEOCENTRUM, spol. s r.o. zeměměřická a projekční kancelář, Olomouc, Hodolany, tř. Kosmonautů 1143/8b, autor projektové dokumentace Ing. Petr Lerch, 10/2015.
• Úradníček, L. a kol. (2009): Dřeviny České republiky, 2. přepracované vydání, Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy 2009.


Autor článku: Ing. Václav Závěšický, Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj, Pobočka Přerov