Naše začátky v rámci církevních restitucí byly rozpačité, a ač jsme měli zkušenosti s restitucemi dle zákona č. 229/91 Sb. (dále jen zákon o půdě), museli jsme se učit novým věcem, jako je naučit se pracovat se speciálními programy, jednalo se například o počítačové programy CIS, GIS a samozřejmě zákon o církevních restitucích. Oddělení restitucí na počátku své kariéry čítalo 5 lidí včetně vedoucího oddělení, z toho 3 pracovníci rozhodovali v agendě církevních a zemědělských restitucích. V červnu minulého roku byl náš tým restitucí posílen o 4 pracovníky. Ovšem jedna z pracovnic byla v průběhu roku dlouhodobě nemocná a už se do našeho týmu nevrátila, letos v červenci odejde další naše kolegyně. Tím se náš tým pracovníků, kteří rozhodují dle zákona o církevních a zemědělských restitucích, zmenšil na 5 lidí (z nichž jedna pracovnice na konci tohoto roku odchází do důchodu).

 V rámci zákona č. 428/2012 Sb. bylo u našeho Krajského pozemkového úřadu pro Ústecký kraj podáno 248 výzev církvemi, popř. jejich právními zástupci, kde byl označen Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ) jako povinná osoba k vydání zemědělských nemovitostí. V těchto výzvách bylo požádáno o vydání 4994 parcel ve stavu dle PK (pozemkový katastr), ve stavu dle evidence KN (katastru nemovitostí) se jedná o 7404 parcel. Dále bylo zaevidováno 190 výzev, kde byla označena jako povinná osoba jiná povinná osoba než SPÚ. Těmito výzvami bylo požádáno o vydání dalších 1949 parcel ve stavu PK.

K prvnímu čtvrtletí tohoto roku bylo rozhodnuto v rámci zákona o církevních restitucích a v rámci zákona 500/2004 Sb. (správní řád) o 3438 parcelách o celkové výměře 4915 ha. Z toho o 2669 parcelách o výměře 2653 ha, kde byl povinnou osobou SPÚ, o 681 parcelách o celkové výměře 2233 ha, k nimž měly postavení povinné osoby Lesy ČR, s. p., a v neposlední řadě o 88 parcelách o výměře 29 ha, kde byla jiná povinná osoba než SPÚ a Lesy ČR, s. p.

Dále bylo k prvnímu čtvrtletí tohoto roku rozhodnuto o vydání osmi zemědělských usedlostí, jako např. zemědělského areálu s byty ve Velkém Újezdě, zemědělského areálu s pivovarem a byty v Libočanech, kde byl zámeček vydán přímo povinnou osobou (Zeměměřickým úřadem) jako nezemědělská nemovitost. Dále jsme vydali zemědělskou usedlost a pivovar v Horních Beřkovicích a zemědělskou usedlost v Hrdlech, Kostomlatech pod Řípem, Razicích, Budyni nad Ohří a Orasicích.

K nárokům uplatněným tzv. velkými církvemi:  v případě výzev uplatněných Cisterciáckým opatstvím Osek bylo zjištěno, že požadované nemovitosti přešly do vlastnictví čsl. státu na základě Benešových dekretů a jejich nárok byl již naším úřadem z větší části zamítnut. V případě Královské kanonie premonstrátů na Strahově bylo již ukončeno restituční řízení, neboť bylo rozhodnuto o všech požadovaných nemovitostech. V případě České dominikánské provincie je rozhodnuto o 80 % požadovaných parcel (u zbývajících je přerušeno řízení z důvodu soudního řízení, popř. vypracování GP), u Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze -  Břevnově je rozhodnuto o 85 % požadovaných parcelách, u Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou a Náboženské matice se jedná o vyřešení z 90 % (jednalo se vesměs o parcely, kde probíhá těžba uhlí – výsypky, šachty, jezero), u Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se jedná o vydání ze 100 %, stejně jako u Pražské provincie kongregace Nejsvětějšího vykupitele (Redemptoristé), kdy je jejich nárok taktéž vyřešen na 100 %.

Samozřejmě byly uplatněny výzvy i tzv. malými církvemi – farnostmi, které z větší části zastupuje Biskupství litoměřické a z té menší Arcibiskupství pražské. Ovšem u těchto církví někdy počty parcel k vydání přesahují požadavky tzv. velkých církví. Např. se jedná o Římskokatolickou farnost Roudnice nad Labem,  ŘF Budyně nad Ohří, ŘF Zlonice atd.

Naše spolupráce se zúčastněnými osobami prozatím probíhá bez větších problémů. Naopak se dá říci, že je naše spolupráce nadstandardní, což dokládají sdělení např. České provincie řádu sv. Augustina, Královské kanonie premonstrátů na Strahově, České dominikánské provincie, Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a Markéty v Praze – Břevnově, Biskupství litoměřického, Správy železniční a dopravní cesty a Lesů ČR, s. p.

V rámci církevních restitucí svoláváme cca 1 x za 3 měsíce poradu v rámci KPÚ, na které si předáváme zkušenosti a radíme se o dalších postupech v případě složitých případů.

Nemohu nepodotknout, že zákon o církevních restitucích nám přidělal mnoho vrásek a trápení, a to nezahrnutím zahrádkových osad (kolonií) do ust. § 8 zákona o církvích, tak jak tomu bylo v případě zákona o půdě v ust. § 11 odst. 1 písm. d). Dále nás trápí VPS (veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury), pro které nelze pozemky vydat, jejichž trasu, kudy povedou, nelze z územních plánů vyčíst, neboť mnohdy ještě neexistují územní rozhodnutí. To samé se dá říci o tzv. koridorech. Dále nám chybí v zákoně ustanovení o možnosti zřízení věcných břemen. A v neposlední řadě je to použití pojmů uvedených jednak v ust. § 8 - nezbytně nutná plocha k užívání stavby a ust. § 7 – funkční souvislost, jejichž definice neexistuje.

Závěrem je třeba podotknout, že lhůta pro vyřízení církevních restitucí je neadekvátní vzhledem k rozsahu uplatněných nároků a s tím spojených kroků, jež jsou třeba k vyřízení jednotlivých výzev. Není možné rozhodovat tzv. od stolu.  Snažíme se s účastníky řízení úzce spolupracovat. Vyjíždíme do terénu na šetření, obesíláme různé instituce za účelem získání nezbytných podkladů pro správní řízení a svoláváme jednání zúčastněných stran, abychom vzájemnou dohodou předešli případným soudním sporům.

Přestože je naše práce velice náročná a vyčerpávající, je pro nás stále zajímavá svou různorodostí. Při jednáních přicházíme do styku s mnoha osobami a jejich příběhy. Musíme se neustále sebevzdělávat, abychom byli schopni rozhodovat v návaznosti na jiné zákony (např. stavební zákon, vodní zákon, zákon o územním plánování, horní zákon atd.) a dále byli i poradci v jiných oblastech, jichž se církevní restituce dotýkají. Protože zatím nejsou k dispozici žádné rozsudky soudů v případech podaných odvolání, snažíme se hledat judikáty v rozsudcích a nálezech Nejvyššího i Ústavního soudu.