Protipovodňové opatření v obci Hromnice
Na základě výskytu velkých až katastrofálních povodní a klimatických výkyvů v období 1977-2002, které si vyžádaly desítky lidských životů a způsobily obrovské materiální škody, byla Vládou ČR provedena analýza příčin. Vznikl tak dokument „Záměry tvorby programů prevence před povodněmi“ a „Návrh strategie ochrany před povodněmi pro území ČR“ pro období 2002-2012. V tomto společném programu MŽP a MZe byly zařazeny v roce 2002 i pozemkové úpravy, jako podpůrná opatření pro vodohospodářské stavby ve správě tehdejší Zemědělské vodohospodářské správy (dříve ZVHS, dnes SPÚ- Státní pozemkový úřad).
Přívalová povodeň, též blesková povodeň, vzniká po krátkém přívalovém dešti. Může se vyskytovat tam, kde je znemožněno nebo silně omezeno vsakování vody do půdy. Hraniční intenzitu a trvání srážek potřebných pro přívalové povodně nelze jednoznačně stanovit, protože závisí na mnohých faktorech od typu a tvaru terénu až po nasycenost půdy vodou, ale ovlivňuje ji negativně např. nevhodné hospodaření s krajinou. Řadu menších obcí postihují bleskové povodně opakovaně, jak tomu bylo i v případě obce Hromnice v okresu Plzeň-sever.
V rámci Komplexní pozemkové úpravy v k. ú. Hromnice a schváleného plánu společných zařízení se navrhl v nivě potoka suchý poldr na zemědělské půdě v horní části povodí a pod ním pak vodní nádrž s retenčním prostorem pro přívalové vody přitékající z komplexu lesů na rozvodnici povodí. Podél potoka bylo navrženo trvalé zatravnění zemědělských pozemků. Na svahu východně od potoka pak zasakovací průleh po vrstevnici uprostřed pole a ve stržích soustavu přehrážek, které zpomalí odtok při nebezpečných srážkách.
Finanční prostředky na realizaci protipovodňových opatření činily:
zpřístupnění pozemků | 761 900 Kč |
výsadba interakčních prvků ÚSES | 215 700 Kč |
vodohospodářská opatření (bez vodní nádrže) | 6 842 700 Kč |
Použité finanční zdroje:
1) stavba malé vodní nádrže byla investorem (správcem toku - ZVHS) financována ze státního rozpočtu,
2) stavby přehrážek, příkopů a průlehů byly financovány ze státního rozpočtu účelově vázaných prostředků na pozemkové úpravy,
3) zatravnění provedli zemědělci v rámci dotací na zatravnění.
Dokumentační foto z povodní před realizací protipovodňových opatření.
Výsledný efekt realizovaných pozemkových úprav v Hromnicích
Jedna z kritik pozemkových úprav poukazuje na nízkou míru realizace navržených opatření. Tato kritika je jen zčásti objektivní. Jednak poukazuje jen na to, co nebylo realizováno (bez uvedení důvodů) a pak také proto, že úkolem pozemkového úřadu není realizovat vše, co je navrženo. Realizátory pozemkových úprav jsou všichni účastníci řízení, tedy vlastníci, nájemci půdy, obec, správci všech infrastruktur, zemědělci a celá místní komunita.
V KoPÚ Hromnice byla realizována následující navržená společná zařízení:
1) Retenční vodní nádrž
Jako první byla realizována ZVHS v roce 2012 vodní nádrž s funkcí zpomalení a zadržení přívalových srážek, ale také s funkcí biocentra LÚSES se svým litorálním pásmem mokřadů.
Další realizace navržených společných zřízení v roce 2013 se týkala soustavy vodohospodářských opatření na zemědělské půdě, která mají i protierozní a protipovodňovou funkci a zároveň působí v krajině jako interakční prvky - investor SPÚ.
2) Záchytný průleh po vrstevnicích se zasakovacím travním pásem a stromořadím v polovině svahu orné půdy odvádějící extrémní srážky do strže a zasakující povrchovou vodu do podzemních vrstev; zároveň plní toto společné zařízení funkci interakčního prvku.
3) Propustky k zajištění přístupu na pozemky
4) Přehrážky ve strži
Polní cesta s mezí přecházející do strže, působící jako trativod v období přívalových dešťů
5) Cestní příkop záchytný po vrstevnici 6) Svodný cestní příkop odvádějící bezpečně vodu
Závěr
Poslední poznatky výzkumu prokazují, že nejúčinnější protipovodňová opatření jsou ta, která zachycují vodu v horních částech malých povodí. Tam se rozhoduje o množství odtoku a retenci přívalových srážek. Přehrady a nádrže při dlouhodobých vydatných srážkách samotné nestačí a inundační hráze nebo poldry přesouvají problém do dolních částí povodí. Nestačí ani masivní zatravnění půdy, které sice zvyšuje retenční schopnost půdy, ale jen do určitého stupně nasycení. Jako nejúčinnější se jeví technická opatření charakteru zasakovacích příkopů a průlehů v místech drah a zón soustředěného odtoku především na zorněných svazích. Záchytný průleh situovaný po vrstevnici o šířce 12 m a hloubce 1 m dokáže zadržet na jeden běžný metr 8 000 l vody. Částečně transformuje povrchový odtok na podzemní a zároveň bezpečně svede vodu do míst s vyšší schopností retence, jako jsou úžlabí, rokle, strže a lesní pozemky.