Přeskočit na hlavní obsah Přeskočit na podmenu

SPÚ

Přeskočit na hlavní obsah

Bonitované půdně-ekologické jednotky

Bonitní rozdělení zemědělské půdy v ČR, realizované prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ), není zdaleka jenom zhodnocením a roztříděním půdy podle úrodnosti.

Půdně ekologické hodnocení, jehož výsledkem je vymezení BPEJ, podle pevně stanovených metodických postupů studuje na základě shromážděných mapových a jiných podkladů, následné rekognoskace a průzkumu terénu, sběru dat in situ a jejich analýz a vyhodnocení, místní geomorfologické, klimatické, ekologické, geologické, hydrologické a pedologické poměry. BPEJ nám tedy dává podrobnou informaci nejen o půdně-produkční charakteristice území, ale zejména i o půdně-genetických, půdně-ekologických, půdně-retenčních, geologických, morfologických, klimatických a hydrologických vlastnostech stanoviště. Z těchto charakteristik podrobně klasifikovaných při vymezování a mapování BPEJ (tedy i z mapy BPEJ) např. přímo vyplývá retenční schopnost krajiny vázaná na půdu, míra schopnosti půdy poutat jakékoliv látky (včetně kontaminantů, uhlíku apod.), míra filtrační schopnosti půdy pro různé látky, erodibilita (environmentálně, ekologicky, z vodohospodářského i ekonomického hlediska velice důležitá vlastnost), stupeň eroze apod.

 

Úkolem odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu je pomocí vlastních odborných pracovníků expertně provádět aktualizaci, zpřesňování a doplňování dat BPEJ (včetně digitální vektorové mapy) a vedení databáze BPEJ pro celé území ČR. Tato činnost je nezbytná pro zabezpečení potřebné kvality dat BPEJ zejména pro hodnocení záborů a vynětí zemědělské půdy, územně plánovací proces, správu, převod a oceňování nemovitostí, zajišťování veřejných zájmů v území, projekční činnost (např. pozemkové úpravy, adaptační opatření na změnu klimatu, atd.), prodej státní půdy a restituce, soudněznalecké, výzkumné a strategické účely.

 

Konkrétními důvody stanovení nebo znovustanovení BPEJ (aktualizaci, zpřesňování a doplňování dat) jsou zejména zohlednění degradačních změn, zásadní změna hydromorfismu půdy, zjištění údajů BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny, zahájení komplexních pozemkových úprav, obnova katastrálního operátu a převod, prokazatelně nesprávné určení BPEJ na základě existujících podkladů, oprávněný požadavek vlastníka pozemku na změnu stávajícího vymezení BPEJ, potřeba doplnění a upřesnění celostátní databáze, změny půdně-ekologických poměrů po rekultivacích.

 

Stanovení nebo znovustanovení BPEJ (aktualizace, zpřesňování a doplňování dat BPEJ) a vedení Celostátní databáze pracovníky odboru půdní služby Státního pozemkového úřadu se děje průběžně zejména v podobě aktualizace BPEJ pro celá katastrální území, řešení požadavků na změnu BPEJ, doplňování mapových podkladů BPEJ (domapování), provádění domapování do půdních bloků LPIS (Veřejný registr půdy), údržba a výdej dat z Celostátní databáze BPEJ, poskytování digitálních dat pro pozemkové úpravy, zpracování dat BPEJ z Celostátní databáze BPEJ pro Územně analytické podklady, kontrola BPEJ v rámci pozemkových úprav, či zpracování dat BPEJ pro tvorbu katastrálních map v digitální podobě.

 

Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu svou vysoce odbornou a odpovědnou činností vytváří podmínky pro ochranu půdy, nápravu vlastnických vztahů, zlepšování krajiny a zvyšování její adaptability a přispívá tak k vytváření funkční a trvale udržitelné krajiny.

 

Více informací naleznete na: http://bpej.vumop.cz/

Přečteno: 107825x