Přeskočit navigaci

Voda jako důležitá součást biocenter

Biocentra a biokoridory jsou důležitou součástí krajiny. Mohou, ale nemusejí obsahovat různé vodní prvky a řadí se mezi součásti Územního systému ekologické stability (ÚSES). Mezi vodní prvky v biocentrech počítáme vodní toky, tůně, mokřady a malé rybníčky. Existence vodních prvků v biocentrech vytváří podmínky pro vznik druhově pestrého biotopu. Vodní prvky obohacují biocentra o vodní flóru, faunu a napomáhají zadržovat vodu v krajině. Nejjednodušší metodou, jak zajistit v biocentrech vodní prvky, je vhodný výběr stanoviště pro budoucí biocentrum například, lokalita s již existujícím vodním prvkem. Tato varianta však není vždy reálná. Na čtyřech příkladech námi vybudovaných biocenter lze demonstrovat možnosti řešení daného problému.


Zejména v období minulého režimu a během kolektivizace docházelo ke slučování polí. A velké lány postupně z krajiny vytlačovaly vše ostatní – včetně biocenter, biokoridorů či různých remízků. Zvěř ztratila svá přirozená útočiště, také se zkomplikovaly její migrační trasy. Krajina se stala více náchylná k vodní a větrné erozi půdy. Negativní jevy jako povodně na sebe nedaly dlouho čekat. I z tohoto důvodu jsou biocentra a biokoridory často zařazovány do plánů společných zařízení, jejichž realizace navazuje na pozemkové úpravy.

Voda v biocentru

I když by se mohlo zdát, že biocentra či biokoridory budou tvořeny jen ze stromů a keřů, ve skutečnosti k nim patří i různé vodní toky, tůně, mokřady a malé rybníčky. Vodní prvky přispívají ke větší druhové skladbě rostlin a živočichů. Některé z nich mohou pomoci k zadržování vody v krajině. Při výběru lokalit pro plánování nových biocenter a biokoridorů se proto často volí místa, na kterých se dá dobře pracovat i s vodou – ideální může být například plocha, kterou protéká potok či řeka. Zeleň ale zpravidla nesmí zasahovat až k vodoteči – správce vodního toku to vyžaduje například kvůli možnosti přístupu při údržbě. To je možné vyřešit vysázením travnatých ploch - jako v biocentru „Na ostrově“ (2 BC-2) v katastrálním území Netřebice nymburského okresu. Toto biocentrum vzniklo na orné půdě o výměře 2,36 ha podél Velenického a Zádušního potoku. Plocha stromů zabírá 60% plochy, 40% pak trvalé travní porosty. Skladba dřevin odpovídá svou pestrostí původním přirozeným druhům, které se v této lokalitě vyskytovaly. Požadavek správce toku na zachování volného přístupu pro údržbu zajišťuje travnatý pruh mezi porosty a hranou koryta vodního toku o šířce 3m.

Obr. 1. Letecký snímek biocentra 2 BC-2 z roku 2017 Obr. 2. Vodní prvek v 2 BC-2 – Velenický potok 2018
Letecký snímek biocentra 2 BC-2 v Netřebicích z roku 2017 Vodní prvek v 2 BC-2 v Netřebicích – Velenický potok 2018

 

 Choťovice a Sovenice

Zajímavý je také příklad Choťovic, o kterých jsme již psali zde. Tam totiž výstavbě biocentra předcházel projekt vodního díla – nádrže. Vodní nádrž v Choťovicích má rozlohu 1,3 ha a následně vysázené biocentrum má rozlohu 1,4 ha. Vodní prvky ale nemusejí být nutně součástí každého biocentra – to dobře ilustruje interakční prvek ŽP 1 – v lokalitě Hliník v katastrálním území Sovenice nymburského okresu. Jedná se o prostor bývalé těžební jámy. Ta dříve sloužila pro těžbu suroviny pro výrobu nepálených cihel. Později na části plochy vznikla černá skládka. V rámci pozemkových úprav byly původní dřeviny ošetřeny a k jámě přibyla více než hektarová plocha sousedícího neúrodného pole osázená novými dřevinami.                                               

Obr. 3. Před výstavbou vodní nádrže       Obr. 4.  Biocentrum s vodní plochou na jaře 2017  
Choťovice - před výstavbou vodní nádrže Biocentrum v Choťovicích s vodní plochou na jaře 2017

 

Obr. 5. Letecký snímek ŽP 1 Obr. 6. Ošetřená těžební jáma s tůněmi 
Letecký snímek ŽP 1 - Hliník v Sovenicích Ošetřená těžební jáma s tůněmi v Sovenicích
 
 

Dadatečný poldr
 
Lokalita od lokality se ale situace liší. Například v katastrálním území Dubečno obce Kněžice na Nymbursku si okolnosti a hlavně nedostatek státní půdy vynutil, aby byl suchý poldr včleněn do již existujícího biocentra. Bylo potřeba pomoci lidem a ochránit jejich majetek omezením častých přívalů vody do obce během intenzivních srážek. A jediným možným místem pro zadržování vody se nakonec stalo existující biocentrum. Výměra nádrže je 0,56 ha, zemní hráz je 70 m dlouhá a 1,9 m vysoká. Zpevnění hráze je provedeno zatravněním a bezpečnostní přeliv zatravňovacími dlaždicemi. Hráz je opatřena jednoduchou spodní výpustí a kontrolní šachtou.  Akumulační objem nádrže je 4000 m3. V okolí je vysázeno 107 keřů, mezi kterými jsou například šípkové růže, trnky, zimolezy i brsleny. A nechybí deset javorů.
 
>Obr. 7 Letecký snímek suchého poldru   Obr. 8. Poldr po přívalovém dešti
Letecký snímek suchého poldru v Dubečnu Poldr po přívalovém dešti

Ing. Zdeněk Jahn, CSc.

SPÚ, KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město Praha

Pobočka Nymburk, Soudní čp. 17, 288 00 Nymburk

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace