„Komplexní pozemkové úpravy jsme dokončili v roce 2016. A byla to naše obec, která o ně požádala. Potřebná většina vlastníků pozemků nakonec s projekty souhlasila. K pozemkovým úpravám nás tlačil hlavně nedostatek stavebních parcel. A když jsme kvůli tomu chtěli jednat s vlastníky, bylo to velice složité. Protože jsme měli staré katastrální mapy ještě z 19. století, občas nebylo ani jasné, kde přesně jsou hranice pozemků. Nepřesností tam bylo opravdu mnoho,“ říká starostka, která tuto funkci zastává už 28 let. Pochvaluje si, že během pozemkových úprav vznikla přesná digitální katastrální mapa vymezující hranice parcel. A dodává: „Díky pozemkovým úpravám se vyjasnilo vlastnictví. Museli jsme se totiž vypořádat s historickým dědictvím – na starých gruntech bývalo hodně dětí a mezi velkým množstvím dědiců často nebyl majetek vypořádán. Stále ale nemáme vyjasněné vztahy u dvou pozemků po rodinách, které emigrovaly do Ameriky. V jednom případě máme registrovaného majitele, který se narodil dokonce už v roce 1870 a pak odešel do USA. U tohoto pozemku, který má necelý hektar, tak stále ještě neznáme vlastníka.“

Složitost vyjednávání

Na pozemkových úpravách v Horním Újezdě spolupracovali s pobočkou Státního pozemkového úřadu (SPÚ) v Přerově a podle starostky se nedá říci, že by například museli řešit nějaký větší problém: „Ale trochu nás mrzí, že někteří soukromí zemědělci nebyli úplně nadšení z návrhů ekologických a protipovodňových společných zařízení. Problémy ani nebyly s vlastníky pozemků jako spíše s nájemci, kteří hospodaří na pronajaté půdě. I když se něco vyjednat podařilo, k naprostému ideálu, jaký jsme si představovali, jsme se nedopracovali.“

Alena Veličková si spolupráci s SPÚ nemůže vynachválit: „Jejich přístup hodnotím jako naprosto profesionální. A dobrá byla i spolupráce s projekční kanceláří. Jejich přístup k vlastníkům pozemků byl vynikající. Někteří majitelé tady ty plochy mají, ale u nás ani nebydlí a ani nevědí, kde jejich pozemky jsou. Jiní jsou zase naopak se svými parcelami těsně svázaní.“ Jakoukoli drobnou změnu podle starostky pak silně prožívají.

Společná zařízení

„Pozemkové úpravy už máme dokončené a teď jsme ve fázi, kdy bychom měli začít s projektováním společných zařízení. Máme tu rybník a chceme ho upravit tak, aby splachy nešly do sousední obce. Připravujeme projekt retenční nádrže. I když my povodněmi netrpíme, chceme, aby se u nás povodňová voda zachytávala a neohrožovala ostatní, hlavně sousední Býškovice. Také chceme vybudovat některé krajinotvorné prvky, například biokoridory a biocentra. A samozřejmě plánujeme i zeleň kolem společných cest, s jejichž výstavbou také počítáme. Pomohou odklonit provoz zemědělské techniky mimo obec,“ uzavírá starostka.