Cílem tohoto workshopu je praktická činnost vysokoškoláků při navrhování opatření v konkrétních krajinných podmínkách, která povedou k udržitelnému využívání krajiny, posílení biodiverzity, zadržování vody v krajině, ochraně půdy atd. V průběhu zpracování musí pracovat studenti se všemi dostupnými podklady a komunikovat s uživateli pozemků, státní správou a samosprávou i s dalšími odbornými organizacemi. Výsledný materiál je v závěru třítýdenního workshopu obhajován před zadavateli, např. před starosty obcí. Tento zpracovaný dokument se pak může stát podkladem pro další stupně projektové dokumentace, nebo některé prvky mohou být realizovány přímo.

Jednou z vybraných lokalit bylo v tomto roce katastrální území Vojnice v okrese Olomouc, kde proběhly komplexní pozemkové úpravy a v roce 2000 byly ukončeny zápisem do katastru nemovitostí. V následujících letech probíhaly podle finančních možností realizace společných zařízení. Jak nám sdělil garant práce studentů v této lokalitě prof. Bořivoj Šarapatka z Univerzity Palackého, tak ne všechna navržená opatření byla realizována a navíc se v této intenzivně využívané zemědělské krajině vyskytují i další problémy související s půdou a vodou, na něž se studenti zaměřili.  Jako konzultanti byli přizváni i pracovníci Státního pozemkového úřadu v Olomouci, aby studentům prezentovali výsledky komplexních pozemkových úprav jako jeden z podkladů pro krajinnou studii. V terénu byl pracovníkem SPÚ představen soubor svodných a záchytných průlehů včetně jejich funkčnosti, kterými byl rozdělen velký 110 hektarový blok orné půdy s intenzivními erozními projevy. Současně s vybudováním těchto průlehů byly realizovány polní cesty a částečně i výsadba prvků ÚSES.  Aktivní v přípravě studie byla i obec Těšetice, pod níž Vojnice spadají, kdy starosta informoval o realizaci opatření vyplývajících z komplexních pozemkových úprav a o tom, co obec z pohledu životního prostředí a využití krajiny trápí.

Studenti pak po analýze situace rozpracovali návrhy jak v extravilánu, tak intravilánu. Návrhy v extravilánu se týkají liniových prvků v krajině, a to nejen souvisejících s průlehy, ale i s větrnou erozí, která je v tomto katastrálním území rovněž problémem. V zájmu studentů byla i ovocná stromořadí a aleje, revitalizace toku Blata a prvky ÚSES. Zpracovatelé se nevyhnuli ani intravilánu, kde se vedle veřejné sídelní zeleni na návsi věnovali rybníku, který se se současným nedostatkem vody stává problémem. Rybník v návrzích kompozičně propojují s hřištěm a dalším souvisejícím prvkem bude sad. Rozpracovány jsou i možnosti posílení přítoku do rybníka z dešťové kanalizace. Vedle toho, že studenti byli nuceni v omezené době zvládnout zajištění podkladových materiálů a informací o území např. průzkumem veřejného mínění v obci, provést rekognoskaci terénu a nastínit návrhy opatření, museli se pokusit i o návrh programů, z nichž mohou být tato opatření financována. Prof. Šarapatka ještě doplňuje, že pro obě fakulty je tato forma výuky obohacením klasických vzdělávacích přístupů o přístup aplikovaný, kdy mohou studenti zúročit teoretické znalosti z jednotlivých disciplín a pokusit se vytvořit smysluplný návrh v konkrétním krajinném prostoru.

Ing. Jan Jílek

Státní pozemkový úřad Olomouc