• První skupinu tvoří liniová zeleň podél stávajících a nově vybudovaných polních cest, vodních toků, melioračních příkopů a mezí.
• Druhou skupinu tvoří výsadba biokoridorů, větrolamů, vsakovacích pásů.
• Třetí skupinu tvoří ostatní výsadby, v našem případě se jedná odhlučnění blízkých obcí od dálnice D 11 nebo o výsadbu naváděcích pásů zeleně pro zvěř.

Veškerá výsadba je realizována podle předem vypracovaných projektů, které jsou v souladu s platnými územními plány obcí     a projekty ÚSES. Tím je zajištěna nejen návaznost KoPÚ na celé územní plánování krajiny, ale také vhodná druhová skladba vysazovaných dřevin. Při zpracovávání projektové dokumentace se jako zadavatel snažíme o vhodné umístění jednotlivých vysokokmenných stromů tak, aby nedocházelo k jejich poškození těžkou zemědělskou technikou, například dostatečným odstupem výsadby od krajnice vozovky, okraje pole a také sjezdů na pozemky. Není–li dostatečný prostor pro průjezd a údržbu cest a kanálů, je výsadba realizována vždy pouze z jedné strany tak, aby převládající stín z budoucích stromů padal na stavbu a nesnižoval tím úrodnost sousedního pozemku. Veškeré výsadby financované z VPS jsou sjednávány podle zákona o pozemkových úpravách s maximální tříletou péčí po realizaci.

Liniovou zeleň z první skupiny lze dále rozdělit podle složitosti na jednoduché výsadby, jejichž příkladem je jednořadá linie samostatných stromů, nebo jejich kombinování s keřovým patrem.

Pro složitější výsadby liniové zeleně je typická především větší šířka vysazované linie. Jedná se o víceřadé výsadby různých kombinací stromů a keřů. Takové výsadby plní v krajině funkci rozdělení velkých uživatelských bloků na menší celky, působí také jako vsakovací pásy, které zadržují vodu v krajině, a částečně plní i funkci větrolamů. Příklady takových výsadeb jsou:

Oboustranné výsadby realizujeme z hlediska údržby pouze podél cest, kde zůstává z obou stran dostatečný prostor a není tak bráněno průjezdům široké zemědělské techniky.

Druhou skupinu tvoří výsadba biokoridorů, větrolamů a vsakovacích pásů. Výsadby realizujeme buďto samostatně, nebo podél liniových staveb. Pro biokoridory a větrolamy je charakteristické víceřadé stromové patro doplněné keři. U větrolamů nejčastěji vysazujeme dvě až tři řady stromů doplněné dvěma řadami keřů vždy kolmo na směr převládajících větrů. U biokoridorů pak máme dobrou zkušenost s pěti až osmi řadami stromů a keřů, které propojují jednotlivá biocentra v krajině. Důležité je také vzájemné kombinování jednotlivých vysazovaných druhů. Například při výsadbě biokoridoru K1 v obci Dubečno byly jako hlavní stromy vysazeny dub letní a javor mléč, jako doplňkové stromy bříza bradavičnatá, habr obecný, hrušeň obecná, jeřáb obecný, javor babyka, jilm habrolistý, lípa srdčitá a třešeň ptačí. Keřovité patro tvoří brslen evropský, hloh obecný, kalina obecná, líska obecná, ptačí zob obecný, růže šípková, svída krvavá a trnka obecná.  Výsadba biokoridoru byla zahájena v roce 2002 a v současné době plní zcela své funkce.

V posledních dvou letech Pobočka Nymburk realizovala v katastrálním území Brázdim tři biokoridory a jeden větrolam o celkové délce 5,5 km za cenu 4 831 838 Kč.

Větrolamy slouží nejen jako protierozní opatření, nýbrž mají velký význam též z hlediska biodiverzity a stability ekosystémů a z hlediska ochrany přírody a krajiny. Zeleň je úkrytem a útočištěm pro drobnou polní zvěř a zároveň jí poskytuje potravu nebo alespoň potravní zpestření. Druhová skladba zeleně vychází z lokálních stanovištních poměrů a terénního průzkumu. Navrhované dřeviny jsou výhradně domácími druhy.

Třetí skupinu tvoří ostatní výsadby, mezi které patří v našem případě ostatní doprovodná zeleň použitá k odhlučnění dálnice D11 v obcích Kanín, Sány, Dobšice a Žehuň. Vedle výsadby prováděné ŘSD (osázení břehů dálničního tělesa) jsme realizovali výsadbu pásu zeleně v šířce 15 m – 20 m podél dálnice směrem k obcím, jehož celková délka přesahuje 4 km. Další zajímavostí v této skupině jsou liniové výsadby stromů a keřů, které rozdělující velké uživatelské a vlastnické plochy a mají mimo jiné funkci navádět zvěř na podchody vybudované pod dálnicí D 11, například v katastrálním území obce Sány. Uživatelé pozemků místy doplnili tuto liniovou zeleň dotovanými biopásy a tím zvýraznili její funkci.

Ing. Zdeněk Jahn, CSc., vedoucí Pobočky Nymburk

Obr. 1.  Jednoduchá linie v k.ú. Sovenice

Obr. 2. Liniové výsadby k.ú. Zeleneč a Zápy

Obr. 3. Víceřadé výsadby v k.ú. Choťovice

Obr. 4. LBK 2 v k.ú. Brázdim, vysazeno 2015, foto 2016

Obr. 5. Liniová  výsadba – větrolam v k.ú. Brázdim

Obr. 6. Navádějící pásy pro zvěř na podchod pod D 11