Média v poslední době přinesla informace o změnách v pozemkových úpravách, které na společné tiskové konferenci představili ministr zemědělství Miroslav Toman, rektor ČZU Petr Sklenička a ředitel SPÚ Martin Vrba. Co to ale vlastně znamená, když se řekne pozemkové úpravy a proč by se měly v naší krajině realizovat?

Vysušená krajina s erozní půdou si neumí poradit s větrem nebo přívalovým deštěm a tolik potřebná voda nejen že nezůstane a nesvlaží půdu, ale navíc spláchne další půdní částice nejúrodnější vrstvy. Kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti máme v České republice největší půdní bloky v Evropě, což zrychlenou erozi bohužel podporuje. Je třeba zcelené pozemky znovu vybavit hydrografickými a krajinnými prvky, které zrychlenou erozi naopak účinně omezují.

"Naše krajina potřebuje více přirozených prvků, jako jsou například mokřady, tůně, rybníky, biokoridory, poldry, remízky, stromové aleje, ale i větrolamy a polní cesty, které přispívají k předcházení eroze půdy, retenci a akumulaci vody v krajině a také k její celkové pestrosti. Aktuální výkyvy počasí jen dokazují, jak jsou tyto pozemkové úpravy důležité a že je při jejich realizaci třeba myslet skutečně hodně do budoucna,“ nastínil problém české krajiny ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.

Realizace pozemkových úprav je běh na dlouhou trať. Od počátečních jednání, přes řešení majetkových vztahů, digitalizaci katastrálních území, až po realizaci navržených řešení, uběhne často několik let. Některá krajinná opatření potřebují další čas, aby mohla plnit svoji funkci, především biokoridory a aleje svoji krásu odhalí i za několik desítek let. „Možná proto se o pozemkových úpravách nemluví tak často, jak bychom si přáli. Právě v osvětě a představení dobré praxe i mezi širokou veřejnost, a tím i mezi majitele soukromých pozemků, vidíme nástroj, jak rychleji a účinněji napravovat chyby z minulosti a ozdravit tak naši krajinu nejen na státní půdě,“ vysvětlil ředitel Vrba.

Do současné doby SPÚ realizoval vodohospodářská opatření jako vodní nádrže, poldry či odvodňovací příkopy o celkové rozloze 550 hektarů. Dále na 770 hektarech vybudoval protierozní opatření jako meze, příkopy nebo větrolamy. Postavil nebo rekonstruoval 3 322 km polních cest a na 1 802 hektarech vysázel zeleň nebo vybudoval tůně.

 „Jen do oblasti pozemkových úprav, tedy opatření v krajině, stát investoval od roku 2013 více než 10 miliard korun. V letošním roce jsme z prostředků Programu rozvoje venkova vyčlenili 250 mil. Kč výhradně na vodohospodářská opatření a opatření ke zmírnění projevů sucha. K rychlejší realizaci potřebných opatření budeme efektivně využívat i nástroj jednoduchých pozemkových úprav,“ doplnil Martin Vrba.

Kromě návrhů a realizací pozemkových úprav napomáhá SPÚ naplňovat státní Koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky například i provozováním Monitoringu eroze zemědělské půdy ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy či se podílí na provozu monitoringu zemědělského sucha v rámci systému Intersucho, který je vyvíjen Ústavem výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovou univerzitou v Brně. Systém nabízí českým zemědělcům a lesníkům informace především o stavu sucha, ale také předpověď a dlouhodobější výhledy včetně odhadů dopadů sucha na výnosy plodin.